Zelený čtvrtek - Velikonoční svatý týden | Pro ženy | Blesk.cz

Velikonoční Zelený čtvrtek: Dejte si špenát a nic si nepůjčujte!

29. března 2018 | 08:00

Velikonoce jsou každoročně v jiném termínu – proto mají označení „pohyblivé“ svátky. Přesto je v této pohyblivosti pravidelnost. Hod Boží velikonoční vždy připadá na první neděli po prvním jarním úplňku. Zároveň mají jednotlivé dny v předvelikonočním týdnu své pojmenování. Jaké tradice s sebou nesl Zelený čtvrtek?


Zelený čtvrtek byl dnem odpuštění. Rodiny se modlily a všichni se omyli rosou, která bránila onemocnění šíje a dalším nemocem. Uklízelo se a smetí se odnášelo na křižovatku cest, aby se v domech nedržely blechy. Aby stavení opustil hmyz a myši, zvonilo se paličkou o hmoždíř.

Hodpodyně pekly jidáše - zvláštně tvarované pečivo z kynutého těsta, jako připomínku na apoštola Jidáše, který zradil Krista. Zároveň se traduje, že kdo v tento den sní jidáše pomazaného medem, bude celý rok zdravý. 

Na Zelený čtvrtek se také sel len a hrách, protože vše, co se v tento den zaselo, dobře prospívalo. Někde děti hledaly vajíčka poschovávaná po zahradě, což je zvyk, který se dodnes na Velikonoce slaví v USA a v Anglii. Lidé si neměli od druhých nic půjčovat a neměli se hádat - odměnou se jim budou všechny hádky vyhýbat a peníze si k nim cestu najdou samy. Na Zelený čtvrtek můžete vyrazit také na zelené pivo. Kde se čepuje se dočtete ZDE >>>

K jídlu něco zeleného

Na Zelený čtvrtek utichaly zvony - "odlétaly do Říma" a znovu se rozezněly až na Bílou sobotu při zpěvu Gloria. Proto ke svolání k bohoslužbám lidem sloužily jiné nástroje jako například různé řehtačky, klapačky, mlýnky a trakářky. S řehtačkou procházel vesnicí v poledne a večer zástup dětí, které odříkávali říkanku, která končila zvoláním: "Cruciferum ďáblum" na znamení, že Jidáš se už v pekle smaží. 

V lidové tradici se například o Zeleném čtvrtku doporučovalo jíst pokrm ze zelených surovin. Nejdostupnějším zeleným pokrmem bylo na našem území především zelí. Přestože se jednalo o pokrm chudých, bylo zelí zároveň vnímáno jako zdroj cenných látek. S odkazem na církevní význam, přejatý z židovského svátku Pesach, během kterého se zelí také jedlo, mu byla přičítána ještě větší zdraví ochraňující síla. Dnes se ale na Zelený čtvrtek jí spíš špenát, špenátová velikonoční nádivka nebo pije čím dál tím oblíbenější zelené pivo.

Recepty na mazanec, beránka i tipy na to, jak na Velikonoce obarvit vajíčka se dočtete ZDE >>>


 

Autor: red
1080p 720p 360p
DesktopMobile