2°C
Datum Zeleného čtvrtku: 28. 3. 2024
Zelený čtvrtek v tomto roce vychází na 28. března 2024. Odkud vlastně vzniklo jeho pojmenování, co v tento den dělat a čeho se určitě vyvarovat?
TIP NE VIDEO: Jak upéct velikonoční věnec?
Proč Zelený čtvrtek?
Tento název je odvozen od zeleného mešního roucha, které se používalo v kostelích, nebo od pověry, že se musí jíst pouze zelená strava. Podle dalšího výkladu vznikl výraz Zelený čtvrtek přesmyčkou z původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek, greinen znamená plakat) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek).
Zvony letí do Říma a pověra velí: Zacinkejte penězi
Na Zelený čtvrtek po mši umlknou zvony, které podle tradice „odlétají do Říma“ a znovu se rozezní až na Bílou sobotu. Aby se jejich zvonění něčím nahradilo, procházeli chlapci vesnicí a dělali hluk rozličnými nástroji, jako jsou řehtačky, klapačky, mlýnky a trakaře.
Nepropásněte určitě moment, kdy se zvony rozezní naposledy. Pokud totiž v tuto chvíli zacinkáte penězi, budou se vás podle pověry finance držet celý rok. Se zvony souvisí i další tradice: když se o Zeleném čtvrtku naposled zvonilo, doporučovalo se třást v zahradách vší silou stromy, aby daly hodně ovoce.
Zelené jídlo zajistí zdraví po celý rok
V tento den měli lidé podle lidových zvyklostí jíst co nejvíce zelené stravy, aby byli po celý rok zdraví. Vařilo se hlavně z mladých kopřiv, špenátu, zelí a další zeleniny, na stole nechyběly ani luštěniny nebo třeba zelená polévka z jarních bylinek. Dnes patří k oblíbeným jídlům vedle špenátu např. špenátová velikonoční nádivka. V tento den se také začíná čepovat zelené pivo.
Tradice kolem velikonočních jidášů
Hospodyně na Zelený čtvrtek pekly jidáše, pečivo ve tvaru spirály připomínající provaz, na kterém se zrádný Jidáš oběsil. K této velikonoční sladkosti se vážou další tradice, které měli lidi chránit před nemocemi.
Věřilo se, že kdo snědl ráno na lačný žaludek jidášek s medem, byl opět celý rok v dobré formě. Také byl chráněn před jedovatým štípnutím a had, včela nebo štír mu neuškodili. Chleba s medem se jako pojistka proti chorobám dával také dobytku a kousek se házel i do studně, aby v ní byla dobrá voda.
Co dělat a nedělat na Zelený čtvrtek
Na Zelený čtvrtek si lidé neměli od druhých nic půjčovat a neměli se hádat – odměnou se jim budou všechny hádky vyhýbat a peníze si k nim cestu najdou samy.
A co naopak dělat? Pokud si chcete ještě posichrovat pevné zdraví, omyjte se ranní rosou. Věřilo se totiž, že kdo se ráno na Zelený čtvrtek umyje rosou, bude ochráněn před nemocemi. Další doporučované činnosti souvisely s hospodářstvím. Říkalo se, že hrách zasetý v tento den nenapadne sněť. Několik zrnek syrového hrachu se pak jedlo jako ochrana proti bolesti zubů.
A ještě jedna lidová pověra: kdo na Zelený čtvrtek smetí spálí, hodí ho přes plot nebo vynese na rozcestí, tomu opustí jeho stavení hmyz a myši.
Klikněte na vajíčko a zjistěte toho víc i o dalších dnech pašijového týdne.
TIP NA VIDEO: Jak vlastně probíhá a co znamená velikonoční týden?
