4°C
Datum Velkého pátku: 29. 3. 2024
Na Velký pátek byl Ježíš Kristus odsouzen, ukřižován a pohřben. Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne a na památku jeho utrpení se přibližně v tento čas konají obřady. Velký pátek je ve znamení smutku, rozjímání a modliteb, považuje se za nejvýznamnější den pašijového týdne, a pojí se s ním spousta starodávných zvyků, pověr i pranostik.
Drží se tzv. půst újmy. Co se vařilo na Velký pátek?
Křesťané v tento den nejí maso a drží tzv. půst újmy. To znamená, že dosyta se mohou najíst jen jednou za den a tenhle jediný velký pokrm musí být samozřejmě bezmasý. Podle některých tradic hospodyně v poledne navařila nemastné a neslané kroupy, jídlem dne mohla být třeba i polévka z toho, co dům dal, například bílá zelňačka s bramborami. V následujících dnech si to pak lidé vynahradili bohatým svátečním menu.
Poklady a další zázraky
Lidové pověsti přisuzují Velkému pátku zázračnou moc. Otevírají se hory a skály, aby vydaly své poklady. Místo, kde se cennosti nacházejí, se pozná podle kvetoucího kapradí nebo modravého plaménku. V Erbenově baladě ze sbírky Kytice se vypráví, že pokud se někdo nechá bohatstvím okouzlit tak, že zapomene na čas, skála se za ním zavře a nešťastník v ní zůstane na celý rok uvězněn.
Co se nesmí na Velký pátek?
• Nesmí se prát prádlo, protože by se prý namáčelo místo do vody do Kristovy krve.
• Na Velký pátek se dále „nesmí hýbat se zemí“, tedy orat, kopat a podobně. Země by totiž rolníky mohla potrestat, že ji rušili v době, kdy truchlí pro Krista. Dokonce se věřilo, že koho potká při práci na poli nějaká nehoda, buď do roka zemře, nebo bude jeho námaha zbytečná, protože ji zničí nějaká živelná pohroma.
• Každá hospodyně si hlídala, aby z domácnosti nikdo nic neodnesl, sama by v tento den nikomu nic nedala, ani nepůjčila. To všechno proto, aby „neubylo jmění“, nebo aby „někomu neposloužila ke zlým čárám“.
Další zvyky a pověry: Kouzelná moc vody a kapradí
Mnoho různých praktik se v tento sváteční velikonoční den provádělo k očištění těla a domu od nečistých sil a nemocí. Společnou podmínkou bylo, aby se rituál stihnul před východem slunce.
Rozšířeným zvykem bylo koupání nebo smáčení se v proudící vodě. Ta měla hojivou moc až do okamžiku, než se jí dotkly sluneční paprsky. Nemocní i zdraví ale chodili nejen k potokům a řekám, ale také k lesním studánkám. Věřilo se totiž, že je jejich voda zbaví nebo ochrání před svrabem, různými boláky, lišeji i vnitřními nemocemi. Vodou si lidé také potírali oči, aby je nebolely, tři polknutí pak měly zabránit bolestem v krku. Dívkám mělo mytí před východem slunce dodat krásu, svěžest a zbavit je pih.
Další velikonoční pověra říká, že na Velký pátek od tří do devíti ráno má kvést kapradí. V tu dobu se hledá, trhá a suší a připravují se z něho léky proti všem nemocem.
Sledujte počasí: Co říkají pranostiky?
Hospodáři také bedlivě sledují počasí. Je-li krvavý východ slunce, znamená to chlad, neštěstí i válku. Deštivý Velký pátek naopak oznamuje, že rok bude pro zemědělce příznivý. Také se říká: Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Barvy dnů o Velikonocích
Celý velikonoční pašijový týden vděčí za své pojmenování pašijím – biblickým vyprávěním o utrpení Krista, která sepisovali Ježíšovi apoštolové. Prvním dnem je Květná neděle, následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek a po Velkém pátku končí pašijový týden Bílou sobotou.
Klikněte na vajíčko a zjistěte toho o jednotlivých dnech pašijového týdne víc.
TIP NA VIDEO: Od Škaredé středy až po Boží hod velikonoční - s farářem Davidem Frýdlem.
