2°C
Daro, ty jsi známá tím, že máš ráda zdravý životní styl – jak sis našla zrovna chlorofyl?
Vše, co se týká zdravé výživy a zdravého těla a mysli, mě extrémně zajímá a asi bych nemohla dělat to, co dělám, v takovém tempu a tak dlouho, kdybych nad těmito věcmi nepřemýšlela. Když jsem se seznámila s chlorofylem, zjistila jsem, že je to to, co mému životu absolutně vyhovuje a přirozeně do něj zapadá.
Jak na tebe tedy působí?
Nedokážu to přesně definovat, ale asi mě dělá lehčí. Potřebuji, aby mě mé tělo uneslo až do večera a bylo pružné tak, abych s ním ideálně ještě všemi směry mohla kroutit a aby ve dvanáct v noci mohlo hopsat po boku dvacetiletých tanečnic. Potřebuji hodně síly, a tudíž musím přemýšlet nad tím, co vstřebávám, aby to mělo energii a moudré prvky. Chlorofyl je přesně ta jedna důležitá složka, díky které to dávám.
Změnily se nějak drasticky po čtyřicítce tvé denní rituály?
Vůbec, ty se vůbec nemění. Přirozeně se stalo to, že některé věci jsem omezila, něco úplně vyloučila a něco přidala. Nic nedělám striktně, že bych si třeba řekla "tak od pondělka už nic", takhle já nežiju. Ráda si dám zmrzku i sladké, není to o tom, že by se ze mě stal asketický člověk, který nepozře nic, co může být tělu i škodlivé. Někdy si s holkama i cigárko ráda dám a den ráda končím sklenkou dobrého vína. Nic se nemá přehánět a byla bych neupřímná, kdybych tvrdila, že žiju jako jeptiška. Samozřejmě že velkou převahu v mém životě má to zdravé a díky tomu si občas mohu dovolit hřešit.
Chlorofyl si s tebou dává ráno i Laura? Jak moc ona má ráda zdravé věci?
Děti přebírají naše zvyky a návyky a také jedí to, co najdou doma v lednici. Z toho děti přirozeně musí chtě nechtě vycházet. Samozřejmě že ví, že existuje plejáda dalších věcí, od pizzy po smažené řízky. Nezakazuji jí to, ale tím, že to nemáme doma, tak na to není zvyklá a nevyžaduje to, je zvyklá na něco jiného. Ráno začínáme čajem a sladkým pečivem, to má ráda, a do čaje jí k tomu právě dávám chlorofyl, je to tak moc dobré, doporučuji! Nejsem striktní, myslím si, že si děti musí užít i nezdravé věci. V lednici máme kečup a včera měla k večeři pizzu, ale chutná jí hodně z mých zdravých věcí a sama po nich sáhne, a o tu přirozenost mi jde.
Jistě se ovlivňujete i v jiných věcech, třeba v módě. Už tě dost dorůstá, krade ti něco ve skříni?
Boty! Objevil se u ní tenhle nešvar, už má skoro stejně velkou nohu jako já, takže mi bere boty a musím říct, že v podpatcích chodí líp než já, zatím ne po ulici, ale doma to zvládá i po schodech. Minule se modlila a já se ptám: Ty se modlíš? A ona mi říká: Ano, modlím se, aby mi nevyrostla větší noha, než máš ty!
Takže z ní nebude skejťačka v teniskách, bude to slečinka na podpatcích?
Kdepak, bude to taková ta zdravá kombinace, jako to mám já. Taky chodím ráda v pohodlných teniskách, ale bot s podpatkem mám doma dost a ráda si k nim obléknu sukýnku, jak říkám, na focení, protože na delší běhání to není. Má profese vyžaduje být občas za dámu a já si to užívám, na Lauře se mi líbí, že má v sobě kousek mě a kousek svého pankáčského tatínka, kombinace elegantní slečny a rebelky.
Co si vy dvě spolu nejraději užíváte?
Momenty, kdy jsme tu jedna pro druhou. Teď jsme se vrátily po měsíci z Bali, a to je čas, který stoprocentně věnuji jí. Je to čas, kdy si můžeme povídat nebo jen tak vedle sebe sedět a držet se za ruce, jít se projít po pláži, blbnout, číst si, plavat, miluji to, tyhle momenty jsou pro mě nejvzácnější.
Ona se pomalu dostává do puberty – bude to ta dcera, která ti všechno řekne, nebo bude mít tajemství a ty to z ní budeš muset páčit?
Já doufám, že mi řekne aspoň devadesát procent věcí, těch deset ať si klidně nechá, to si myslím, že je úplně v pořádku a přirozené. Máme moc hezký vztah a vážím si toho. U spousty věcí se zarazím a říkám si, jestli já bych je mámě řekla.
Těšíš se na toho prvního kluka, kterého domů přivede?
Já si myslím, že se těší spíš ona. Začíná být v tom věku, kdy už má i spoustu otázek tohoto rázu a zjišťuje, vyzvídá, jak to je, kdo byl první a první pusa a všechny tyhle věci, takže je mi jasné, že už to za chvíli přijde. Doufám, že ten, kterého si najde, ji bude mít rád a bude se k ní chovat tak, jak si zaslouží.
Na co se teď ještě v tomhle roce těšíš?
Čeká mě spousta práce. Hned jak jsem přiletěla z dovolené, tak jsem jela pracovně do Tater, jsem hodně na Slovensku. Čeká mě spousta spoluprací se zajímavými značkami od jídla přes elektroniku, oblečení až po boty. Na Bali jsem napsala další číslo diáře Rok podle Dary, je to překvapivé, ale vzniká s tak velikým předstihem. O víkendech mám spoustu vystoupení a na konci února odlétám na deset dní do LA, kde budu natáčet dva videoklipy.
