Zlata Adamovská: Jsem sova i skřivan, přijde mi škoda život prospat | Pro ženy | Blesk.cz

Zlata Adamovská: Jsem sova i skřivan, přijde mi škoda život prospat

VIDEO: Adam Balažovič
30. ledna 2019 | 06:00

Zlata Adamovská (59) se společně s dalšími třemi herečkami rozhodla kývnout na natáčení filmu Ženy v běhu. Běhání je teď všeobecně hodně v kurzu, Zlata ovšem přiznala, že musela trochu zatrénovat a běh byl pro ni úplnou životní novinkou. Jak se s tím poprala a kolik kilometrů dá bez problémů?

Jaká byla vaše první reakce, když jste dostala scénář ke sportovnímu filmu?
Já jsem si vůbec neuvědomovala, že budu muset běhat. Ten příběh mi přišel hrozně krásný a běh mi připadal jen jako rámec, což samozřejmě je, ale nakonec jsme něco odběhat museli. Takže jsem si nakonec nějakou fyzičku vypěstovat musela a začala trénovat. Scénář se mi jinak líbil na první přečtení, takže jsem neměla pochybnosti, že to bude dobrý film. Scénář je jako noty, když jsou falešné, bude falešný i výsledek.

Kdy naposledy předtím jste běhala?
Naposledy jsem běhala někde na základce, ale od té doby nikdy, a ani mě to nenapadlo. Hlavně to, že budu ještě někomu ukazovat, jak běhám, jak funím a jak se u toho potím. Jezdím na kole a plavu, takové ty rekreační sporty, ale spousta lidí běhá pro zdraví, aby se uvolnili po celém dni sezení za počítačem. Já se v práci dost naběhám, i na jevišti teď v poslední době mám několik opravdu fyzicky náročných rolí, takže na pohyb si stěžovat nemůžu. Vychovala jsem dvě děti, takže fakt jsem se v životě naběhala hodně!

Ani tenhle film vás nepřesvědčil o tom, že je fajn běh i nadále provozovat?
Teď už vím, co mě čeká, takže vím, že když si půjdu zaběhat do lesa, tak mě to neporazí. O běhu jsem se dost dozvěděla, chtěla jsem poznat nový rozměr, dokonce jsem si pořídila aplikaci na telefon, ale pořád jsem se na něj dívala a zjišťovala, kolik jsem uběhla, kolik mi ještě zbývá, jakou mám tepovou frekvenci, a tak mě to stresovalo, že jsem telefon nakonec zahodila a rozhodla se běhat jen tak pro radost. Vím už, jaké nedělat chyby, ale že bych si každé ráno v šest šla zaběhat, to nehrozí.

Kolik tedy nejvíc uběhnete?
Už nemám tu aplikaci, takže vám to neřeknu, ale asi čtyři kilometry, přišlo mi to neuvěřitelně dlouhé a říkala jsem si, jak to může někoho bavit.

Na tiskovce zaznělo, že to ranní ptáče mezi vámi je spíš Tereza Kostková, nebo je to jinak?
To se budete divit, já jsem sova i skřivan. Vydržím klidně do půlnoci, do jedné hodiny vzhůru a vstávat v šest mi nedělá problém, víc toho stihnu. Přijde mi škoda život prospat.

Teď je začátek roku, dáváte si předsevzetí? Protože spousta lidí si právě dává třeba ta sportovní.
Nedávám. Každé předsevzetí vás nějakým způsobem omezuje a stresuje a já se snažím stres ze svého života vyeliminovat.

A máte to tak celý život, nebo jste si na to přišla?
Já jsem předsevzetí nikdy nepotřebovala. To, co jsem si přála, jsem si vždycky snažila splnit hned. Nebudu přece čekat až na první leden!

Představitelky ve filmu Ženy v běhu si dají velkou výzvu – jste také člověk, který si rád dává výzvy?
Ale ano, nemohu říct, jestli jsou to výzvy, ale plním si především svá cestovatelská přání. Sportovní výzvy si nikdy nedávám.

Máte už letos nějakou cestu naplánovanou? A mohu se zeptat, které kraje budete objevovat?
Mám v plánu jet do Indie, ale víc k tomu neřeknu, nemusíte vědět všechno.