4°C
Že je ženou v těle muže, cítila od útlého dětství. „Vyrůstala jsem sama s mamkou a hodně jsme si povídaly, mezi námi neexistovalo žádné tabu. Jednou jsme na proměny pohlaví narazily a já ve skrytu duše věděla, že tu přeměnu jednou podstoupím." Jaké to pro Péťu Nitku (24), která si odmala lakovala nehty a dnes se živí jako modelka, bylo?
Zažila jste kvůli své jinakosti v dětství někdy šikanu?
Decentně, slovně ano: kluci mě neměli rádi, nekamarádili se mnou. Ale jsem zvyklá negativní věci vypouštět a žádné dramatické příběhy transsexuálů nemám. Ve škole jsem si vždycky našla partu holek, které mě zachraňovaly. Dneska mě chlapi naopak rádi mají a já si jejich pozornost užívám.
Kdy jste doma oznámila, že místo syna budete dcerou?
Všichni to očekávali, nemusela jsem si je svolávat k rodinnému stolu, jak to bývá jinde – ve stylu "mami, tati, teď budu měnit pohlaví"... A oni zděšeně zkoprní... Babička se už dřív vyptávala, co Péťa, kdy tu změnu podstoupí, a máma jí říkala, že potřebuju čas, abych si byla stoprocentně jistá. První jsem se svěřila mamče jen tak jako na okraj. Bylo mi dvaadvacet, podle mého v ideálním věku. Až teď se totiž cítím dospělá. Pomohla mi i kariéra modelky v Americe a pak Austrálii. Začínala jsem jako androgynní model a postupně se z kluka elegantně stylizovala do ženy.
- 25
FOTOGRAFIÍ
Máte štěstí, že vaše mužské tělo bylo štíhlé a subtilní, žádná ramena jak vrata od stodoly ani zarostlá tvář. Prsa po hormonech povyrostla, boky se zaoblily a hlas máte ženský. Změnila byste pohlaví, i kdybyste měla vyloženě mohutnou chlapskou kostru, sytý baryton a věděla byste, že křehká žena z vás nikdy nebude?
Jsem velká perfekcionistka a nechci nikoho demotivovat... Pravda je, že kostru ani hlas hormony nezmění... Ale asi ano, i tak bych do toho šla. Jako chlap bych nemohla žít. To bych byla radši škaredá ženská.
V seriálu Most! byla postelová scéna, kdy muž s ženou přeoperovanou z muže selhal. Odradila ho její velká mužská chodidla. To je asi spíš jen nadsázka scenáristy, že?
To je fakt divné. Mně se něco takového nikdy nestalo, ani kvůli noze, ani něčemu jinému. Ale je fakt, že chodidlo velké nemám, na svých skoro 180 centimetrů jen jednačtyřicítku.
Muže by ve vás nikdo nehledal, snad jen ten ohryzek by vás mohl prozradit...
Občas mě na něj upozorňují fanoušci v diskusích, ale řídím se hodně tím, jak na mě reagují mí partneři – a nikdy mi nikdo z nich neřekl: "Péťo, jsi krásná, ale víš, ten ohryzek..." Šel by zbrousit, uvažuji o tom, ale zatím si nejsem jistá. Totéž zvětšení prsou. Pro modeling je lepší je mít menší, velká by se ke mně ani nehodila. A mí chlapi jejich velikost nikdy neřešili, a tak si říkám, pro koho bych to měla dělat? Kvůli lidem v diskusích? A byla by to další operace. Žádnou teď nechci. Tu zásadní mám čtyři měsíce za sebou. Čtyři hodiny trvalo, než mi z tkání penisu vytvarovali vaginu. Bylo to fakt brutální!
Moc to bolelo?
Po probuzení strašně. Naštěstí jsem se rychle hojila a strávila v nemocnici jen deset dní, doma pak měsíc. Teď už o ničem ani nevím. I přes tu ukrutnou bolest to stálo za to.
Jako žena nebudete moct porodit vlastní potomky. Nechala jste si před operací zmrazit spermie pro případ, že byste chtěla mít jednou dítě?
Vlastní dítě mít nikdy nebudu, té možnosti jsem se vzdala. Asi by to bývalo šlo, jak říkáte, ale byla bych otec i matka – a co by na to řekl můj manžel? Tuhle cestu jsem zavrhla, ale mám v plánu si s budoucím manželem najít náhradní matku, která odnosí jeho dítě. Moje bude aspoň papírově. Myslím, že pro chlapa je důležité mít biologické dítě.
Zeptala bych se, jak jste s vaginou spokojená, ale prý nemá vaše komunita ráda, když se na to druzí ptají...
To je pravda, ale chápu vás ostatní, mě by to taky na vašem místě zajímalo. Vypadám tam i funguji jako normální žena.
Umím si představit, jak kamarádky i kamarádi žadoní, aby se směli podívat. Kdo už ji viděl?
Našlo se spousta chlapů kolem mě i fanoušků, kteří mě nutili, abych jim poslala fotku. Naléhali dokonce, že mi za ni zaplatí. Byla jsem z toho zhnusená. Chápu, že jsou zvědaví, ale takové žádosti jsou hodně nevkusné. Asi bych si tím mohla dobře vydělat, ale nikdy v životě bych to neudělala, takže mou vaginu může vidět jen můj přítel a maminka.
Maminka ji viděla?
Jako první a byla úplně nadšená. Řekla, že takovou „jako novou“ by ji taky chtěla.
S mámou máte krásný vztah. Co s tátou?
Vyrůstala jsem bez něj, rodiče se rozvedli, když jsem byla hodně malá. Dlouho jsme k sobě neuměli najít cestu a našli ji až teď, když jsem žena. Nemohl se srovnat s tím, že jsem kluk a líbí se mi kluci. Teď má heterosexuální dceru, a ještě k tomu hezkou, což je v pohodě. Mimochodem – má s novou ženou desetiletou dceru, která to, že najednou nemá nevlastního bratra, ale sestru, přijala skvěle. Ani v oslovování se neplete.
Okolí se plete hodně?
Hlavně pro babičku je to těžké. Vždyť měla dvaadvacet let vnuka, a tak se sem tam přeřekne a já se samozřejmě nezlobím.
Kdy jste o sobě začala sama mluvit v ženském rodě?
Od chvíle, kdy jsem začala brát hormony. A taky nebylo lehké si zvyknout. Ještě dnes, když třeba píšu, že jsme někde byly s kamarádkou, musím se hlídat, abych na konci použila tvrdé y.
Kdy jste dostala první pusu od kluka?
Zamilovávala jsem se tajně od puberty, ale první pusu jsem dostala až v jednadvaceti letech od Afroameričana, který se do mě zamiloval. Žila jsem v Americe, vypadala jsem jako žena, ale fyzická proměna mě teprve čekala. Přiznala jsem mu své pohlaví a on to vzal, stejně jako další chlapi po něm. Měla jsem štěstí.
Chodila vy byste s mužem, který se narodil jako žena?
Docela často nad tím přemýšlím a nejspíš by mi to vadilo. Ačkoliv kdybych se zamilovala, asi bych to taky zvládla.
Jste atraktivní, chlapi vás balí o sto šest, je to tak?
Docela dost. Nevěděla jsem ze začátku, jak se chovat. Balili mě, líbili se mi, ale nemůžete skákat do postele každému a já byla vždycky slušná.
Čelila jste někdy násilí?
Naštěstí jsem nemusela, stačilo odmítnutí. Facku jsem chlapovi ještě nikdy nedala... To teprve přijde (směje se).
Mají to v životě těžší ženy, nebo muži?
Mám tu otázku ráda, ale nevím, jak odpovědět. Myslím, že ženy to mají v životě těžší už jen kvůli kontaktu s muži, kteří jsou dost často kokoti. Chlapi by se zas měli o ženu starat materiálně, být galantní a pozorní, a zatímco jejich nálada se přes den víceméně drží stejná, ta naše se pod vlivem hormonů stále mění, takže je pro ně obtížné nám porozumět.
Menstruaci nemáte, ale užíváte hormony. Jak ovlivňují vaše nálady?
Prožívám periody jako ostatní ženy. Když mám svůj týden, jsem nervózní a nálada se mi mění co deset minut, není jednoduché se mnou žít, i když se navenek tvářím pořád stejně, uvnitř ve mně je to úplně jinak. Někdy se ráno vzbudím, jsem šťastná a těším se, až se namaluji, a už chci jít ven. Kouknu se do zrcadla a řeknu si: Jsem i bez make-upu tak krásná! Jiné ráno si v té samé situaci říkám, že vypadám jako monstrum.
Jste modelka. Držíte diety, jíte tampony, abyste nepřibrala, jak se traduje?
Každé ráno pravidelně snídám tampony. K obědu vatu a pak už nic... Po pravdě: nemám žádnou dietu a jím strašně. Dneska jsem si zrovna tedy po dlouhé době dala den půstu, ale každý den se teď snažím cvičit zadek a břicho a chodím běhat. I když... Po deseti minutách si většinou řeknu: "Jsem štíhlá, hezká, dobrý, jdu domů." Jsem strašně líná a jím všechno, i když nejraději mám asijskou kuchyni. Věřím v půllitr teplé vody s půlkou citronu ráno nalačno. To piju asi pět let. Naštěstí jsem štíhlá po taťkovi, ale myslím, že po třicítce už na sobě budu muset fakt pracovat.
Denně se vážíte?
Vůbec. Ani nevím, kolik vážím, asi pořád padesát osm. Moje mamka je taková teroristka, že mi řekne: Peťo, máš povolený zadek, cvič! Tak cvičím a pak zas poznamená, že už je zadek pěkný, tak se udržuju... A nedávno mi řekla, že mi visí stehna, tak jsem začala cvičit stehna. Abych nebyla namyšlená, tak mě vždycky nějak zpraží. Je to ale fajn, je upřímná. Teď mě pochválila, že jsem pěkná, tak jsem spokojená.
Je svět modelingu drsný a samá droga?
S ničím špatným jsem se nesetkala. Naopak, když se nějaké modelce něco stane, všichni se semknou a snaží se jí pomoct. A drogy? Já v životě nikdy žádnou nezkusila a holky, s nimiž chodím přehlídky, taky nevypadají, že by v něčem jely.
Přistoupila byste na focení bez šatů?
Jedno provokativní focení mám za sebou, ale nebyla jsem tam úplně nahá, ale titulek babičku vyděsil. Péťo, ty ses svlékla pro Blesk? Zděsila se. Už to pro ni bylo asi za hranou toho, co je ochotná tolerovat. Úplně nahá bych se nikdy nefotila. Osobně by mi to asi nevadilo, ale co by na to řekl přítel? „Svlékla se, tak je to fuchtle!“ Nechci chodit po ulicích s tím, že všichni znají moje tělo. Asi jsem v tomhle trošku staromódní.
Jste teď zamilovaná?
S přítelem jsem devět měsíců, žije v Amsterodamu, ale o našem vztahu mluvit nechci. Uvidíme, jestli nám vztah vydrží. Každopádně mám v plánu se do dvou let vdát (usmívá se), ať už za něj nebo za nějakého jiného Asijce. Líbí se mi Asijci, ale raději ti vyšší, než jsem já, a zatím jsem na takové měla štěstí.
Povahu by měl mít jakou?
Jsem ve vztahu spíš submisivní a musím říct, že jsem zklamaná. Zatím jsem měla ve vztahu pokaždé navrch. Potřebuji Asijce, který by mě srovnal. Kde je problém? Kde jsou ti fakt chlapi s velkým CH?
Kde jsou?
Předělávají se na baby? (Směje se a dodává: "Poprvé v rozhovoru jsem řekla, že jsem na Asijce, tak doufám, že se teď pohrnou.")
Narodila se v Ostravě 23. 4. 1994 jako Petr Nitka. Vystudovala střední odbornou školu cestovního ruchu. V Austrálii si přivydělávala jako androgynní model, fotila jako muž i jako žena. Dva roky se modelingem živila v Americe. Ve 22 letech zahájila proměnu z Petra na Péťu. Živí se jako modelka, předvádí módu na týdnech módy po celém světě. Jako první transgender modelka předváděla na africkém kontinentu a nyní se chystá prolomit stejné tabu v arabském světě na fashion weeku v Tunisu. Ráda předvádí velké róby a šaty, ráda i šaty sama nosí a miluje second handy.
