Sobota 27. dubna 2024
Svátek slaví Jaroslav, zítra Vlastislav
Polojasno 18°C

Pornoherečka Tarra White: Dcerám bych nemohla bránit, kdyby chtěly dělat to, co já

14. prosince 2018 | 06:00

Tarra White, vlastním jménem Martina Mrakviová (31), je jednou z nejznámějších českých pornohereček. Pro Blesk pro ženy se mnou natočila seriál otázek a odpovědí týkajících se samozřejmě sexu. Mě zajímalo, jak se k točení porna vlastně dostala, jak to ovlivnilo její život a život jejích blízkých, a jelikož je už dvojnásobnou maminkou, tak jsme si povídaly i o tom, jak by reagovala, kdyby její dcery chtěly kráčet v jejích šlépějích.

 

Kde jsi vlastně vyrůstala?
Ač jsem se narodila v Ostravě, tak jsem vyrůstala v Praze, protože rodiče se přestěhovali ještě v době, kdy jsem byla malinká, kvůli práci. Celé dětství jsem trávila v Praze, kde jsem chodila i do školky, školy, na střední, všechno.

Jakou střední školu jsi studovala?
Původně přírodovědné gymnázium, ale potom kvůli práci jsme se domluvili, že bude lepší, když přestoupím na jinou školu, takže jsem potom dělala všeobecné gymnázium.

Jako že jim vadilo, že děláš v erotickém průmyslu?
Bylo toho víc. Mně bylo osmnáct už ve třeťáku, takže jsem začala být samostatná, bydlela jsem sama a pracovala. Když se ve škole rozpoutala soutěž o to, kdo moje video pošle více lidem, tak to začalo být takové na hraně, a jelikož jsem v druhém pololetí byla ve škole asi třikrát, tak jsem se s nimi rozloučila, ale bylo to hodně vzájemné.

Jak je možné, že jsi ještě před dokončením studia začala bydlet sama?
Měla jsem docela těžkou pubertu, s mámou jsme ve spoustě věcí nesouhlasily, zvítězil vzdor a já se odstěhovala. Začala jsem natáčet asi dva dny po osmnáctých narozeninách, takže jsem už začala mít i příjem peněz a vše tím pádem bylo snazší.

Jak ses dostala k pornu?
Přemýšlela jsem o tom dlouho, ale chtěla jsem původně jen fotit akty, ne jít do všeho rovnou po hlavě. Kamarádka tehdy dostala na diskotéce vizitku od Roberta Rosenberga a já jsem si ji od ní vyprosila s tím, že by mi mohl dát nějaký tip na focení. Dostala jsem tip, ale focení to tedy nebylo.

Jak jsi na to reagovala?
Měla jsem pohovor s holkou, která to dělala, a ta mi vysvětlila, že focením se peníze nevydělají a že má pro mě zajímavou nabídku. Abych se nelekala, že to není nic hrozného. Já jsem docela ostrostřelec a v osmnácti jsem byla tuplem, tak jsem si řekla, že to zkusím.

A jak to tedy prosáklo ven?
Robert tehdy dělal taková videa, jmenovalo se to Public, kdy jde po ulici a oslovuje náhodné holky, samozřejmě to bylo domluvené. Pomalu ji uplácí, aby ukázala víc, až nakonec dojde k sexu. Bylo to hodně populární, lidi tomu věřili, a tak se to rozneslo.

Reakce kolem tedy byla jaká?
Bydlela jsem s kamarádem, který mě podporoval a věděl, že se dostanu daleko. Jinak se mezi kamarády začalo ukazovat, kdo je a kdo není opravdu kámoš. Lidé začali pomlouvat, před třinácti lety to bylo ještě docela tabu. Našli se samozřejmě tací, kteří chtěli půjčovat peníze, protože si mysleli, že vydělávám balík, ale někteří kamarádi mi zůstali.

A co doma?
Tam to nevěděli, to bych si nemohla dovolit, něco takového doma říct, rodina z Moravy, tam je ten scénář jasný: škola, svatba, dítě, smrt, žádné vedlejší cesty nepřichází v úvahu. Samozřejmě se to k ní doneslo. Šla jsem na gynekologii, kde jsem vše řekla, aby mi dali lepší péči, gynekoložka to zavolala mé dětské doktorce, a ta volala mámě. Také do schránky někdo hodil fotky.

Jaká byla reakce?
V podstatě klasika, oheň na střeše, ale tím, že jsem už nebydlela doma, na mě neměli žádnou páku. Mohli si vybrat, buď to přijmout a vídat se se mnou, nebo ne. Mateřský pud zvítězil, ale dlouho se o tom u nás doma otevřeně nemluvilo. Jsem jedináček, takže se ode mě očekávalo, že budu doktorka nebo právnička, ale nějak to nevyšlo. Pro mámu to bylo docela těžké, protože v práci jí to lidé hodně předhazovali a nechovali se k ní hezky. Ne že by mi to měla vysloveně za zlé, ale moje volba vlastně ovlivnila i její život. Měly jsme mezi sebou takový komplikovaný vztah. Občas to vypadalo, že se už nikdy nebudeme bavit, a pak to bylo zase dobré. Tátovi to bylo v podstatě jedno, ten to neřešil.

Co bys řekla, že ti tvá profese dala?
Hrozně moc, já jsem v tom vlastně vyrostla. V osmnácti jsem byla hozena do vody, primárně se všude mluvilo anglicky. Většinu profesního života jsem se stýkala s lidmi, kteří mají spoustu pracovních a životních zkušeností. Fascinovalo mě, jak může doktor s vysokou školou, který dělá tuhle profesi, strávit týden na natáčení s holkou, která je úplné děcko – a nepohádají se.

Většina lidí má pocit, že lidé v pornu jsou úplně hloupí.
To je ideální, ať si to klidně myslí. Porno ve skutečnosti natáčejí vysokoškoláci, doktoři, právníci. Je to neskutečně pestrá škála lidí. Samozřejmě že jsou tam i hloupí idioti. Kdyby nebyl Rocco Siffredi chytrý, tak neudělá takovou kariéru a není to pro Italy bůh.

Když jsi začínala v osmnácti, jak moc jsi byla sexuálně protřelá?
Vůbec jsem nebyla žádná holka do větru, měla jsem předtím asi dva sexuální partnery. V sedmnácti jsem začala chodit s klukem, se kterým jsem se v osmnácti rozcházela, protože mě podvedl, takže jsem to vlastně udělala všechno na truc také jemu. Neřešila jsem, kolik mám sexuálních zkušeností, při tom prvním pohovoru byli všichni tak v pohodě, že jsem se klidně mohla složit a oni by se postarali, protože jsou na to zvyklí. Bylo to tak milé, že jsem věděla, že to bude všechno v pohodě.

Když to vezmeš z pohledu sexuálního, co ti natáčení porna dalo? Myslíš, že jsi třeba otevřenější všemu než jiné ženy?
Nemyslím si, naopak bych řekla, že spousta žen, které porno nedělají, dělá doma mnohem víc prasárniček než já. Já díky tomu, že jsem si všechno vyzkoušela v práci, tak doma nemám vůbec potřebu nějak bláznit a dělat psí kusy.

Jak je těžké pro ženy v téhle branži najít životního partnera?
Můj manžel je z branže, ale vyzkoušela jsem si obojí. Měla jsem přítele z branže, ale bylo to náročné, protože i když si lidé stanoví, že práce je práce a život je život, tak se do toho občas zamíchají city. A záleží na tom, jak to kdo ustojí. Ten partner to neustál, chtěl, abych já přestala natáčet, ale on by to mohl dělat dál – takže to neklaplo. Přítel, kterého jsem měla mimo branži, tomu to vůbec nevadilo, ale zkrachovalo to na tom, že po dvou letech už byl náš soukromý život trochu nuda. Přišel domů, začal hrát hry, a to mě přestalo rychle bavit.

Jak ses seznámila s manželem?
Zcela nečekaně v práci. V té době jsem dělala vedle natáčení ještě i vizážistku, takže jsem pro něj pracovala a díky tomu se to rozjelo.

Svatbu máš tedy za sebou, nebráníš se takovým svazkům...
Již druhou! Při první svatbě jsem měla pocit, že jakmile mi nasadil chlap prstýnek, tak mi najednou ustřihli křídla a je se vším konec, spadla klec. Druhá svatba byla z praktických důvodů, už jsme měli jedno dítě, samozřejmě to bylo i z lásky.

A s rodinami vycházíte?
Vycházíme dobře, ale manžel je Ital, takže moje tchyně je dost daleko a vídáme se přes skype, když obě chceme. Manžel tu pracuje a já bych nechtěla opustit Čechy, to by se muselo stát nevím co. Rozhodnutí zůstat tady bylo úplně přirozené.

Když jsi před třinácti lety začínala, byl pornoprůmysl ještě o něčem jiném. Jak vnímáš ten rozdíl?
Nejvíc vnímám sociální sítě. Před deseti lety začínal Facebook a mělo ho pět a půl člověka. Dneska je každý na sociálních sítích, a pokud máte dost followerů a natočíte jedno video, jste hvězda. Nejsem člověk, který by měl zapotřebí se pořád fotit a točit, doslova mě to otravuje a okrádá o čas. S tím musím bojovat, protože se to dostává samozřejmě i do pornoprůmyslu. Mám pocit občas, že můj život je děsně nezajímavý, protože nemám každý den pět věcí, které bych dala na web! Úplně mě děsí, že třeba nějaký takový blbeček, kterého sleduje milion puberťáků, řekne, že je super mít sex bez kondomu, a oni to udělají!

Máš doma dvě holčičky. Jak jim budeš vysvětlovat svou profesi a vůbec?
Chci, aby měly zdravý přístup k sexu a svému tělu. Když se Manka s Rumcajsem líbají, tak jim nezakrývám oči.

Nebojíš se, že by tě mohly odsoudit?
Mohly. Zatím nevím, až to udělají, tak ti řeknu. Chci mít s nimi kamarádský vztah a být k nim upřímná, nebudu jim nic nalhávat, a pokud mě odsoudí, řeknu jim tolik věcí, že určitě změní názor.

Kdyby chtěly jít v tvých šlépějích, jak bys na to reagovala?
Záleží na tom, jak moc by chtěly. Pokud tak moc jako já, tak by se asi nedalo nic dělat. Snažím se, aby měly spoustu jiných možností než tenhle byznys, a myslím, že bych jim to dokázala i dost zhnusit, takže by si to rozmyslely.

S maminkou máš už dobrý vztah?
Skvělý, ta je teď pyšná babička, takže já ji už vlastně nezajímám. K narozeninám dostávám plenky a dudlíky.

Nemáš potřebu se teď začít znova vzdělávat? Je ti teprve třicet!
Přemýšlela jsem nedávno o tom. Problém je v tom, že nesnáším stereotyp, a představa pěti let ve škole mě děsí. Musím zvolit něco zajímavého, ale abych u toho nemusela sedět celé noci, protože přes den čas nebude, abych zvládla rodinu. Zatím to není aktuální, ale snad to přijde.

Je pro nové herečky a herce finanční nabídka pořád tak lákavá jako před lety?
To nevím, protože se platí pořád stejně jako dřív, ale situace se samozřejmě kolem změnila. Pokud to člověk dělat chce, tak peníze vydělat jdou. Ale musí být profesionál a zodpovědný.

Co je nejdůležitější vlastnost, kterou musíš mít, abys zvládla tenhle byznys?
Myslím si, že je jedno, jestli je člověk pornoherečka nebo dělá v nějakém jiném průmyslu na takové úrovni, vždycky je to potom už o ostrých loktech. Rozhodně nesmíte mít slabou psychiku a nesmíte si brát věci moc osobně.

Teď je v poslední době trochu problém, že muži jsou závislí na pornografii. Co si o tom myslíš?
Primárně si myslím, že může porno hodně lidem pomoci. V Austrálii jsem se setkala s handicapovanými lidmi, kteří se díky našim filmům zbavili jisté sexuální frustrace. To, že chlapi začínají být závislí, se odvíjí od celé společnosti. Lidé se nepotkávají v kavárně u kafe, ale na sociálních sítích. Všechno je hodně elektronické. Jdeš do restaurace, sedí tam manželský pár, nemluví spolu, ale každý kouká do svého mobilu. Takže je otázka, kam spěje celá společnost.

 

Video se připravuje ...