Jak jste vykročila do nového roku?
Ten minulý byl pro mě celkem těžký a teď mám pocit, že končí to, co už prostě nemá sílu žít. Třeba některá moje přátelství. Pořád jsem vstřebávala problémy ostatních a snažila se jim pomáhat, ale teď si uvědomuji, že už na to nemám sílu, a ani mě to nebaví. Mám vlastně takovou vnitřní krizi.

Co s tím děláte?
Snažím se poslouchat své tělo. Buď to zvládnu a nastavím si hranice, nebo dostanu pořádný pleskanec. Jsem moc dobrá v tom, lhát si do kapsy, ale vždycky se mi to vrátí. Chci soustředit energii tam, kde je to nejvíc třeba.

Z dcerky je vlastně čerstvá puberťačka. Jaká je?
Je skvělé, že je puberťačka, já si totiž myslím, že nejlepší věk vašeho dítěte je ten, který je aktuální. Je už hodně samostatná a řešíme samozřejmě lásky, holčičí věci.

Rozhodli jste se, že bude chodit na alternativní ScioŠkolu. Proč?
Je tam hodně svobody, nezvoní se, nejsou každodenní úkoly, ale pracuje se spíš dlouhodobě na projektech. A co je hlavní – netlačí se na výkon! Do třetí třídy byla Justýnka v jazykovce, všechno zvládala a měla samé jedničky, ale byla vyčerpaná a i my jsme z té školní olympiády byli unavení. Jednou jsme zašli na den otevřených dveří ve ScioŠkole a ten systém nadchnul nás i ji.

Chová se vaše dítě nemožně, ignoruje vás nebo odmlouvá? Zjistěte pravý důvod!

Se svým druhým manželem, scenáristou Rudolfem Merknerem, jste se potkala na Facebooku. To mi musíte vyprávět!
Nejdřív jsem se s ním potkala na večírku – prostě jako se scenáristou, který pro mě bude psát roli do Vyprávěj. Takové to nucené seznámení. On se nelíbil mně a já jsem mu přišla marná. Dala jsem si ho do škatulky „šedý nudný pán“. Po nějaké době mě na Facebooku požádal o přátelství. Říkala jsem si, že bych asi měla být milá, když mi tedy píše tu roli. Začali jsme si psát a já jsem zjistila, že není tak šedý a nudný, a on zase, že nejsem tak marná. Naše konverzace ale načas ustala – ukončila jsem ji.

Jak to?
Zjistila jsem, že má přítelkyni. Jenže nakonec nám došlo, že bez toho nemůžeme být, a vlastně jsme se přes ty zprávy do sebe zamilovali. Pak přišla svatba, dítě, znáte to…

Vztah s bývalým manželem, tatínkem Justýnky, máte teď skoro idylický, že?
Teď už je to skvělé, ale mělo to svůj vývoj. Obrovská láska se po rozchodu přetavila do obrovské nenávisti. Výhodou je, že už je Justýnka velká a jsou schopni se spolu domlouvat sami a sejít se, kdy chtějí. Je to teď vyladěné natolik, že můžeme společně jet na dovolenou nebo spolu strávit Vánoce. Za to jsem ráda. On patří do mojí rodiny a my do jeho. Vlastně to byl podnět k tomu, napsat knihu. Lidé se mě často ptají, jak jsme to dokázali.

Celý rozhovor s Janou Bernáškovou si můžete přečíst v novém čísle tištěného Blesku pro ženy:

Andrea Pomeje: Doufám, že dceru před Jirkovými dluhy ochráním

Jan Werich: Génius českého divadla měl doma dvě ženy a velké dusno