2°C
Nejvíce vás zajímají pranostiky na:
Zelený čtvrtek
Velký pátek
Bílou sobotu
Velkou noc
Boží hod velikonoční
Velikonoční pranostiky se váží k svátkům jako takovým, spousta z nich se ale týká konkrétních dnů, hlavně Zeleného čtvrtka, Velkého pátku, Bílé soboty a Božího hodu. Naši předci ovšem sledovali počasí i o Velké noci, která symbolizuje Kristovo zmrtvýchvstání. Co všechno se z něj podle lidových pranostik a pořekadel dá vyčíst?
Pranostiky na Velikonoce
• Na Velikonoce jasno – bude laciné máslo.
• Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
• Déšť velikonoční suchou potravu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potrav.
• Jasné počasí o Velikonocích – nastane léto o letnicích.
• Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
• Vítr, který od Velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.
Lidová rčení na Zelený čtvrtek (28. března 2024)
Zelený čtvrtek patří k důležitým dnům předvelikonočního pašijového týdne. Jeho název je odvozen od zeleného mešního roucha, které se používalo v kostelích, nebo od pověry, že se musí jíst pouze zelená strava. Podle dalšího výkladu vznikl výraz Zelený čtvrtek přesmyčkou z původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek, greinen znamená plakat) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek). Tento den byl ve znamení modliteb, ale také celé řady lidových pověr a pranostik.
• Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
• Na Zelený čtvrtek hrách zasívej, na Velký pátek zemí nehýbej, na Bílou sobotu štěpy zasazuj.
Velký pátek (29. března 2024)
Na Velký pátek byl Ježíš Kristus odsouzen, ukřižován a pohřben. Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne a na památku jeho utrpení se přibližně v tento čas konají obřady. Velký pátek je ve znamení smutku, rozjímání a modliteb, považuje se za nejvýznamnější den pašijového týdne, a pojí se s ním spousta starodávných zvyků, pověr i pranostik.
• Na Velký pátek se nesmí hýbat se zemí.
• Na Velký pátek se otevírají poklady
• Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý.
• Velký pátek vláha – úrodu zmáhá.
• Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
• Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý.
• Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
• Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.
Bílá sobota (30. března 2024) a Velká noc
Bílá sobota, poslední den pašijového týdne, se nese ve znamení smutku u Ježíšova hrobu. Během dne se nekonají žádné mše, až po západu slunce začíná noční bohoslužba, pro křesťany hlavní oslava vzkříšení. Velká noc je noc z Bílé soboty na Boží hod.
• Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
• Když prší do Božího hrobu, bude žíznivý rok.
• Jestli před Velikou nocí ten den nebo v Bílou sobotu prší, bude hojně pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem.
• Když prší do Božího hrobu, bude žíznivý rok.
• Když prší na Velkou noc, nebude sena moc.
• Na Velkou noc bude-li málo pršeti, ne mnoho píce pro sucho bude měti; pakli ten den jasno bude, máslo, omastek lacino přijde.
Neděle velikonoční neboli Boží hod (31. března 2024)
Právě tohoto dne za svítání vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Na velikonoční neděli končí postní období. Křesťané slaví návrat Krista a nastává období radosti.
• Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.
• Na Boží hod velikonoční když prší, sucho úrodu poruší.
• Prší-li o Velikonočním hodu, bude v létě nouze o vodu.
• Prší-li na Boží hod velikonoční, bodou všecky neděle až do letnic deštivé.
• Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší.
• Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.
