2°C
Podle židovského kalendáře je neděle prvním dnem v týdnu. A právě tohoto dne za svítání vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Tím dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Proto křesťané tento den nazvali Dnem Páně a pravidelně se scházejí k lámání chleba.
Tradice o velikonoční neděli
Na velikonoční neděli končí postní období. Křesťané slaví návrat Krista a nastává období radosti. Na Boží hod byly svěceny i pokrmy, po období půstu obvykle střídmé a netučné. Každá návštěva pak dostala kousek. Neděle se nese ve znamení pobožností, radosti, pohody a klidu.
V tento den se pekli velikonoční beránci, a kdo si kousek dal, tomu to pak pomohlo nalézt ztracenou cestu v lesích. Kus svěceného jídla se daroval také poli, zahradě a studni, aby byly úroda, voda a dostatek ovoce.
Posledním dnem Velikonoc je pondělí, u nás od nepaměti spojené s pomlázkou, koledováním a říkankami koledníků. Na vesnicích se tradice udržuje ve větší míře, ale pomlázky, malovaná vajíčka a zelené osení s kuřátky patří k symbolům jarních svátků i ve městech.
Pro zajímavost: Zjistěte, na který den vychází velikonoční neděle v příštích letech.
Barvy dnů o Velikonocích
Celý velikonoční pašijový týden vděčí za své pojmenování pašijím – biblickým vyprávěním o utrpení Krista, která sepisovali Ježíšovi apoštolové. Prvním dnem předvelikonočního týdne je Květná neděle, následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota.
TIP NA VIDEO: Od Škaredé středy až po Boží hod velikonoční s farářem Davidem Frýdlem.
Recepty na mazanec, beránka i tipy na to, jak na Velikonoce obarvit vajíčka, jsou ZDE >>>
