Málokdo ví, že až do roku 1993 se psaly názvy svátků jako Velikonoce a Vánoce s malým počátečním písmenem. Nová pravidla ale ustanovila psaní těchto svátků s velkým písmenem. Důvodem je jejich významné postavení v naší kultuře, která v sobě nese křesťanské kořeny.
Velikonoce a velikonoční dny: Jak to správně psát?
Stejně jako Velikonoce se s velkým písmenem píší i jednotlivé dny předvelikonočního týdne: Květná neděle, Modré pondělí, Šedivé úterý (nebo Žluté úterý), Škaredá středa (nebo Sazometná středa), Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota.
Pokud jde o označení celého týdne – svatý týden velikonoční nebo jen svatý týden – je situace nejednoznačná. Píší se s malými písmeny, ale v náboženských textech pro zdůraznění důležitosti a úcty může být velké, a tak napsat je tak i jinde není velkou chybou. Pokud jde o pašijový týden, píše se vždycky s malým počátečním písmenem.
Velikonoční neděle a pondělí: Pozor na pravopisný chyták
Pozor si určitě dejte na neděli, tam je totiž malý pravopisný chyták a chyba v tomto slově patří k těm nejčastějším. Zatímco Boží hod velikonoční začíná stejně jako Hod boží velikonoční velkým písmenem, velikonoční neděle se píše s malým. Pondělí je s velkým, ať už napíšeme Velikonoční pondělí nebo Pondělí velikonoční.
Velké, nebo malé písmeno? Další slova, ve kterých chybujeme
• Velkým písmenem začíná Velká noc, podle které jsou Velikonoce pojmenované.
• S malým píšeme např. velikonoční noc, vigilie i velikonoční vigilie, triduum i velikonoční triduum nebo třeba jidáš, pokud tím myslíme pečivo.