Stravou a tekutinami bychom denně měli přijmout zhruba 1,5–2 litry vody. Dehydratace totiž zvyšuje riziko zácpy, otoků končetin, bolestí hlavy, onemocnění močových cest a podobně. Jestliže ale víte, že denně vypijete tekutin mnohem víc, a přesto máte stále velkou žízeň, měli byste se ujistit, že netrpíte některou z následujících nemocí.
Cukrovka (diabetes)
Oba druhy diabetu, tedy 1. i 2. typ, mohou zvyšovat riziko dehydratace, a to zejména pokud nemoc ještě nebyla diagnostikována. Když je hladina cukru v krvi příliš vysoká, tělo nutí ledviny, aby produkovaly víc moči, ve snaze zbavit se přebytečné glukózy. Časté močení, což je další příznak cukrovky, tak způsobí větší žízeň. Pokud navíc hubnete, jste unavení nebo podráždění, případně míváte pocity „vlčího hladu“, měl by lékař otestovat hladinu cukru v krvi.
Suchost v ústech (xerostomie)
Jde o stav, při kterém dochází k snížené tvorbě slin. Může jej vyvolat řada příčin (dehydratace, užívání některých léků, chemoterapie, autoimunitní onemocnění atd.). Vedle nepříjemných pocitů v ústech jsou lidé trpící xerostomií vystaveni riziku zvýšené kazivosti zubů a vzniku onemocnění dásní a sliznic dutiny ústní. K závažným projevům xerostomie patří problémy s polykáním a příjmem potravy či potíže s mluvením. Existuje také několik nemocí, které mohou způsobit sucho v ústech, takže se vždy vyplatí konzultace s lékařem. Jde o cukrovku a některá další autoimunitní onemocnění, jako jsou revmatoidní artritida, lupus nebo Sjörgrenův syndrom.
Další nemoci spojené s neustálou žízní najdete na webu Mojezdravi.cz