9°C
Zápalu plic se odborně říká pneumonie. Ročně jím v Česku onemocní přibližně sto tisíc pacientů. „Přibližně u dvaceti tisíc z nich má nemoc takový průběh, že vyžaduje hospitalizaci. Až tři tisíce nakažených chorobě podlehnou,“ říká profesor Petr Pazdiora, přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty UK v Plzni. Naprostá většina lidí si riziko onemocnění skutečně nepřipouští. Za nejefektivnější zbraň proti této nemoci považují lidé zdravý životní styl a nekuřáctví. Je to bohužel mýtus, který se nedaří vykořenit. Skutečnost je taková, že výskyt zápalu plic se zhoršuje především v souvislosti s věkem. Může zasáhnout i člověka, který aktivně sportuje, zdravě jí a cítí se fit.
Desítky původců
Zápal plic můžou způsobit bakterie, viry i plísně, původců jsou desítky. Nepřenáší se tedy například jen kašlem nakažené osoby do obličeje jiného člověka, ale existují i neinfekční formy – například po vdechnutí kyselého obsahu žaludku při zvracení. Může se rozvinout i z neléčeného zánětu horních cest dýchacích – ten začíná v průduškách a může postoupit až do plic.
Důležitá diagnostika
Příznaky můžou být velmi nespecifi cké, ale častými jsou kašel, únava, bolesti při nádechu, občas se objevují i vykašlávání krve, zimnice a silné bolesti hlavy. „Velmi různorodá bývá u zápalu plic teplota. U někoho vystoupá i ke čtyřiceti stupňům a výše, jiní lidé ji můžou mít jen zvýšenou. Proto je tak důležité, aby podezření na pneumonii potvrdily rentgen a vyšetření krve,“ říká epidemiolog Jaroslav Zedníček. Vždy je také třeba vyloučit jiná onemocnění, která můžou mít podobné příznaky – nádory plic, zánět pohrudnice, tuberkulóza, zánět průdušek... Právě se zánětem průdušek si lidé pneumonii často pletou. Ten ale postihuje jen stěnu větších průdušek, zatímco pneumonie zasáhne i plicní sklípky.
Léčba je někdy dlouhá
Léčení zápalu plic vždy závisí na tom, o jaký typ pneumonie se jedná. Některé běžné typy jsou vyléčeny do dvou týdnů. Daleko horší je to v případě zápalů plic, kterými se nakazí člověk v nemocnici (jde o nosokomiální pneumonii), nebo v případě, že onemocní někdo s oslabenou imunitou či zdrojem nákazy jsou plísně. Pak je léčba daleko delší a není ve všech případech úspěšná. Může dojít k otravě krve, selhání životně důležitých orgánů a smrti. Lékařům nepomáhá ani to, že stále přibývá bakteriálních kmenů, které odolávají antibiotikům. „Nikdo nikoho nechce strašit. Je ale hodně lidí, kteří si myslí, že tato choroba se jich netýká. Cítí se dobře, nejsou chronicky nemocní a nejsou seniory. Proto je tak důležitá prevence, kam patří i očkování,“ uzavírá Jaroslav Zedníček.
Další důležité informace o zápalu plic najdete v únorovém čísle Blesk zdraví, které seženete na stáncích. Nebo si jej můžete v elektronické či tištěné podobě objednat ZDE >>>
