Velikonoce se označují jako pohyblivé svátky. Je to kvůli tomu, že každý rok je jejich datum jiné. Jistá pravidelnost je však ve stanovení Božího hodu velikonočního, který vždy připadá na první neděli po prvním jarním úplňku. Po této neděli nastává Velikonoční pondělí, které letos připadá na 1. dubna 2024.
Barevná vajíčka a kraslice
Velikonoční pondělí je někdy nazýváno také Červené pondělí. Tento název je odvozen od červené barvy kraslic, která symbolizuje Kristovu krev. Právě kraslice patří k hlavním symbolům tohoto dne. Všechny dívky si na Velikonoční pondělí chystají veselá vajíčka, která darují koledníkům. Je to poděkování za jejich návštěvu. Vejce jsou symbolem plodnosti, úrody a nového života. Barvení a zdobení vajíček patří k nejstarším tradicím, které jsou s Velikonocemi spojené. Tradiční vajíčka se zdobí voskem, lepí se slámou, dírkují se nebo se barví přírodními barvivy, jako jsou například slupky od cibule. Aby se vajíčka krásně leskla, pomazávala se klínkem špeku. Dnešní vajíčka se obarvují spíše práškovými barvami a polepují se jarními samolepkami. Alternativou jsou také čokoládová vajíčka.
Pomlázka: Jaký význam měly stuhy?
Dříve chodili na pomlázku pouze nezadaní chlapci a navštěvovali jen ty dívky, o které měli vážný zájem. Chlapci čekali na dívky na ulici, před kostelem nebo chodili k nim domů. Dnes je již tento význam tradice zapomenutý a chlapci chodí ke všem dívkám, které znají. S sebou si nesou pomlázku (tatar, mrskačku, karabáč), která by měla být upletena z 6 až 12 vrbových proutků. Dle staré tradice by si chlapci měli každý rok uplést novou pomlázku z čerstvých mladých proutků. Je to pro to, aby právě část jarní svěžesti a mladosti přenesli při koledování na dívku. Říká se, že dívka tak neuschne a bude krásná, zdravá a pilná po celý rok. Během koledování chlapci odříkávají různé jarní říkanky a básničky. Za svou návštěvu dostávají chlapci právě malovaná vajíčka či jiné laskominy. Lidovou zvyklostí je vázání stuh na pomlázku. Stuhy vždy uvazovaly dívky chlapcům a každá barva stuhy měla jiný význam. Třeba červená byla symbolem lásky a zelená byla výrazem sympatie.
Jak uplést pomlázku? Podívejte se na video.
Polévání vodou
Na pomlázku by se mělo chodit jenom do 12 hodin. Pak má dívka právo polít chlapce vodou, aby věděl, že přišel pozdě. V některých krajích je tento obyčej prováděn obráceně. Jsou to právě dívky, které jsou polévány vodou nebo házeny do potoka. Má to být výraz náklonnosti k dívce. Pokud bylo v rodině nějaké hospodářství a zvířectvo, polévalo se i ono. Dle pověry se i zvířata omladila a dodala se jim síla na celý rok.
Řehtačky, veselí a smích
Celé Velikonoční pondělí bylo vždy neseno ve jménu slávy a radosti. Byl to den plný veselí. Napomáhaly tomu i velmi hlasité dřevěné řehtačky, které s sebou chlapci nosili na pomlázku. Dávali tak o sobě vědět do velké dálky. Dnes jsou už bohužel řehtačky téměř zapomenutým nástrojem.
Tradiční velikonoční jídelníček
K Velikonočnímu pondělí patří také vybrané jídlo. Ozdobou snídaňového stolu by měl být tradiční mazanec, beránek nebo velikonoční jidáše. Pokud budete chtít obědvat dle lidových zvyklostí, pak si dopřejte jehněčí nebo králičí maso. Pro křesťany to je po delší době první pořádný oběd. Skončilo jim totiž období půstu, a tak si mohou dát maso. Zbytek denních jídel a pamlsků by měl být plný vajec, jarních bylinek a kopřiv. Večeřet můžete třeba vaječnou omeletu, vajíčkovou pomazánku nebo kopřivovou nádivku.
Další lidové zvyky a obyčeje
Velikonoční tradice a obyčeje se vždy lišily dle regionů. Každý kraj si upravoval daný zvyk dle svých potřeb a možností. Cíl byl ale vždy stejný – přivítat jaro po dlouhé zimě. Některé kraje věří, že by na Velikonoční pondělí měly mít na sobě ženy něco nového. Je to prevence proti tomu, aby je nepokakal velikonoční beránek. Jinde pak lidé chodí objímat stromy do lesů a sadů, aby z nich načerpali jejich energii a sílu.
Ať už budete dodržovat všechny zvyklosti a tradice nebo jenom některé z nich, vždy byste si měli najít ten svůj význam Velikonoc. Myslete na to, že jde především o přivítání jara a lehké ohlédnutí se za ukončenou zimou.