2°C
Meg Christensen byla od puberty velkým fanouškem alkoholu. Stejně jako většina mladých lidí popíjela často s přáteli alkohol. Čím dál tím častější kocoviny jí ale začaly ovládat život. Ve svých devatenácti letech se vlastně stala alkoholikem, který je na své denní dávce opravdu závislý.
"Chtěla jsem procestovat svět, odjela jsem tedy beze všeho a bydlela ve stanu. Popravdě jsem ale jen chtěla utéct někam, kde budu moct nekontrolovaně pít. Ztratila jsem přátele i důstojnost. Měla jsem bludy a halucinace. Prakticky jsem umírala," vzpomíná Meg.
I když byla mladá žena na pokraji svých sil, bydlela venku ve stanu a neměla peníze, alkohol pro ni byl stále nejlepší variantou. "Má sestra si kvůli alkoholu vzala život. Přemýšlela jsem, že to udělám taky, ale nakonec jsem si to zakázala, rodiče si to nezasloužili." Meg se po několika letech bez domova rozhodla s alkoholem zatočit.
Začala se věnovat sobě. Přesídlila na krásné místo u vody, kde měla perfektní výhled na krajinu. "Sázela jsem tam zeleninu, o kterou jsem pečovala, aby mi vyrostla. To mi pomohlo soustředit se na něco jiného, než byl alkohol. Nepomohla mi žádná léčba, ale sama matka příroda a její zázraky," dodává nakonec Meg.
