Myslíte si, že jste prostě jen jedlíci. Protože neuplyne ani hodina od toho, co jste do úst vložili poslední sousto, a už máte zase hlad. Jenže ono to často nemusí být ani tak o kvantitě – spíše jde o kvalitu. Proč máte tedy pořád hlad?
Autor: Shutterstock.com
Ne nadarmo se říká, že hlad je převlečená žízeň. Pocit nedostatku tekutin totiž může vést k tomu, že ačkoliv jste před chvílí jedli, máte stále hlad. Příznaky dehydratace jsou totiž podobné těm u hladu. Hlavními projevy jsou únava a nedostatek energie, což nás mylně vede do ledničky místo ke kohoutku s vodou. Že máte žízeň, poznáte i podle toho, že jsou vaše rty a ústa sušší než běžně. Proto pokud máte hlad a suché rty zároveň, zkuste se nejdřív napít. Ideální jsou sklenice vody nebo bylinkový čaj. Poté počkejte deset minut. Teprve pak začněte znovu analyzovat pocity, které se vás snaží obelstít. Pokud hlad ani pak neodejde, najezte se. Možná ale budete překvapeni, že to najednou nebude nutné.
Autor: Shutterstock.com
Víte, že se dá v podstatě hubnout i ve spánku? Samozřejmě bráno trochu s nadhledem. Ale během toho, co si užíváte v říši snů, vaše tělo – alespoň některé jeho části – funguje ve váš prospěch. Třeba hormony se vám snaží pomoct. V noci se vyplavuje ghrelin, který nám dává pocit hladu. Čím více ho máme, tím větší hlad cítíme. U hormonu leptinu to funguje opačně. Čím více ho máme, tím sytější se cítíme. Ve spánku jeho hladina přirozeně stoupá. Je tedy snad jasné, k čemu dochází, když jste půl noci byli vzhůru, ne?
Ovšem kromě hormonů má nedostatek spánku vliv na hlad i z dalšího důvodu. Když jsme unavení, máme nedostatek energie, kterou se tělo snaží někde zoufale získat. A jak jinak než jídlem by se k ní mělo dostat?
Autor: Shutterstock.com
Pro mnohé leží pojmy sacharidy a dieta v úplně protikladných vesmírech a nikdy by je tito lidé nespojovali dohromady. Ale sacharidy potřebujeme i při hubnutí. Jde jen o to, vědět, v jakém množství a jaké. Třeba složené sacharidy, které najdeme například v obilovinách, škrobu, vláknině, ovoci, zelenině nebo přílohách (brambory, luštěniny, celozrnné výrobky), nám pomáhají k tomu, udržet si energii.
Naopak ty jednoduché nám sice energii také dodají, ale pouze na krátkou chvíli. Krevní cukr po jejich požití rychle vyletí nahoru, ale stejně rychle pak padne dolů. Takže nás to zasytí pouze na krátkou dobu, zatímco ty komplexní sacharidy se uvolňují postupně, a tak nás udrží v pocitu plnosti delší dobu. Dejte si tedy pozor na bílé pečivo, sladkosti, ale také polotovary, snídaňové cereálie (některé) a ochucené nápoje.
Autor: Shutterstock.com
Podle nejedné studie lidé, kteří jsou dlouhodobě ve stresu, pak inklinují mnohem častěji k potravinám sladkým, slaným nebo tučným. Za to může dobrý pocit, který z toho mají. Prostě když si dáme dobrou slaďoučkou čokoládu, je jasné, že se náš mozek na chvíli zklidní a ukonejší, že je vše v pořádku. Jenže to jsou zase ty prázdné kalorie, sacharidy, které vedou k tomu, že máme nakonec větší hlad. Jenže není to pouze o emočním přejídání. Ve stresu máme větší pocity hladu z různých důvodů.
Při dlouhodobém stresu se nám vyplavuje hormon kortizol. Ten má za úkol udržet tělo v pohotovosti do té doby, než krize odezní. Jenže protože "ví", že během každé vypjatější chvíle tělo potřebuje energii i do zásoby, ze které by později mohlo brát, "nutí" nás hormon sahat po jídle mnohem častěji, než jak bychom to skutečně potřebovali. Takže dříve než sáhnete po vaničce plné zmrzliny, zkuste se ovládnout, uklidnit, případně sáhnout po něčem méně devastujícím tělo a zdraví.
Autor: Shutterstock.com
Společně se sacharidy a tuky tvoří bílkoviny neodmyslitelnou část našeho stravování. Jsou zdrojem energie a dokážou zasytit na dlouhou dobu. Jenže většina žen má bílkovin nedostatek. Jejich důležitost totiž podceňují, a tak často raději, než aby si daly pořádný kus masa, si uždibují zeleninového salátu. Jenže z něj potřebnou energii nezískají. A tak i když máme po kopě zeleninového salátu pocit sytosti, rychle nás zase přejde.
Snažte se tedy bílkoviny kombinovat. Zhruba dvě třetiny by měly být ty rostlinné, třetina živočišné. Neznamená to ale, že byste se musela vzdát svých oblíbených salátů. Jen si do nich přidejte maso, luštěniny nebo třeba vajíčko.
Autor: Shutterstock.com
Kromě nedostatku bílkovin, které mají schopnost zasytit, funguje podobně i vláknina. Většina z nás jí však má nedostatek. Denně bychom měli sníst kolem třiceti gramů, ale realita pracuje s množstvím zhruba o polovinu nižším. Vláknina je rozpustná a nerozpustná. Ta první, společně s vodou, ve střevech nabobtná, a tím máme pocit, že jsme mnohem plnější, než skutečně jsme. Ta nerozpustná sice nenabobtná, ale tělu trvá déle, než ji stráví, a tak účinek je podobný jako u té první.
Mimo to vláknina pomáhá k pomalejšímu vstřebávání cukru do krve, čímž se nás snaží chránit od jeho přílišných výkyvů. Asi nejlepším zdrojem vlákniny jsou celozrnné výrobky, luštěniny, ovoce, zelenina. Abyste věděli, kolik vlákniny daná potravina obsahuje, často stačí jen sledovat obal. „Pokud na výrobku najdete formulaci ,S vysokým obsahem vlákniny´, nemusíte pátrat dál. Podle legislativy takový výrobek už obsahuje šest a více procent vlákniny,“ říká Petr Havlíček. To znamená šest a více gramů na sto gramů výrobku.
Autor: Shutterstock.com
Dalším důvodem, proč máte hlad, přestože jste se zrovna najedli, je čas, který jste tomu věnovali. Pokud se můžete v rychlosti měřit se svým psem, který zhltne svou dávku se strachem v očích, aby mu to někdo jiný nesnědl, není se čemu divit, že vaše tělo volá po nášupu. Mozku totiž trvá zhruba dvacet minut, než přijme od žaludku informaci, že tělo dostalo najíst. Takže pokud se nacpete až k prasknutí během pár minut, mozek to prostě nezvládne zaregistrovat. Takže zpomalte, věnujte stravování dostatek času. A jestli máte po jídle stále hlad? Vyčkejte těch dvacet minut. Pak teprve znovu zvažte, jestli máte opravdu hlad, nebo jste jen měli velké oči.