Už se nemůžete dočkat, až přijdete domů a ponoříte lžičku do té skvělé čokoládové zmrzliny, která na vás od včerejška čeká v mrazáku? Pokud ano, stali jste se obětí emočního přejídání. Nemusí to být ale takový průšvih, vždyť to, že si dáte "skleničku jídla", z vás ještě "alkoholiky" nedělá. Kdy se tedy z jídla stane psychický problém?
Pod pojmem emoční přejídání se mi vybaví Bridget Jonesová, jak nešťastná sedí doma a po lžičkách polyká zmrzlinu. Poté dojde do lednice a celou ji vyluxuje, včetně plesnivého sýru. Nejsem tak daleko od pravdy, i když v druhém případě je to už "vyšší level" emočního jezení, je to záchvatovité přejídání.
Každé sousto, které vkládáme do úst z jiné pohnutky, než je hlad, je už emoční jídlo. A může to být i zdánlivě neškodné uzobávání jednohubek na oslavě nebo společenská večeře, kde se očekává, že budete jíst, ačkoliv nejste přímo hladoví. Takže ne vždycky musí být emoční jídlo spojováno pouze s negativními pocity, jako je třeba nešťastná láska.
Poslední zastávka - lednice
Z druhé strany ale opravdu existují lidé, kteří se k jídlu uchylují ve stavu největšího smutku nebo pod náporem špatných emocí. Těmi nemusí být pouze smutek, ale také nuda, stres, úzkost, pocit prázdnoty. Třeba může jít i o problémy v práci. Ačkoliv i toto je emoční přejídání, spíše by se dalo hovořit o stavu, který se nazývá záchvatovité přejídání. A to už je větší problém.
Přečtěte si, jak si zlepšit náladu.
Chytněme se ale za nos – komu z nás se někdy nestalo, že by vyplenil celou lednici? Zřejmě za to mohly i hlad a nedostatek všech živin, které ovládaly naši ruku, aby stále sahala po dalších kouscích ukrytých v chladném království. "K záchvatovitému přejídání dochází tehdy, když máte velmi nepříjemnou ztrátu kontroly nad jídlem. Víte, že to vůlí prostě nezastavíte," vysvětluje psycholožka Eva Hradilová z Polikliniky Zelený pruh to, co se v tu chvíli odehrává v člověku.
Pocit provinilosti
Také máte prošlapanou cestu k ledničce? Možná málo spíte, nebo vám chybí zdravé tuky!
Autor: Shutterstock.com
Nad svým jednáním by se měl člověk zamyslet ve chvíli, kdy se dostane do stavu, že se kvůli tomu, co udělal, cítí provinile. Když si počíná tak, aby ho u toho nikdo neviděl, nebo si jídlo spojí s nějakým rituálem. To např. znamená, že si jídlo krájíte stále stejným způsobem nebo máte určeno pořadí toho, jak co jíte.
Bohužel záchvatovité přejídání s sebou nese riziko zdravotních komplikací, ať už jsou to obezita, vysoký cholesterol nebo třeba cukrovka II. typu. Proto by se člověk měl snažit se toho co nejrychleji zbavit. Prvním krokem je uvědomění si, že mám nějaký problém, že přestávám mít kontrolu nad svým jídlem.
Ze závislosti do závislosti
Pokud víme, že se s něčím takovým potýkáme, je důležité odstranit spouštěč. "Musíte si hledat jiné metody, jak se s nastalou situací vyrovnat. Nemusí to být pouze jídlo. Zkuste jej zaměnit třeba za sport, relaxaci, meditaci nebo společenské kontakty s lidmi," radí Eva Hradilová.
Důležité je problém řešit jako celek. Zjistit, proč máme potřebu přejídat se. Pokud nevyřešíme strůjce problému, mohli bychom se uchýlit i k jiným závislostem, ať už jsou to třeba alkoholismus, gambling nebo třeba nakupování. "Takoví lidé potřebují odbornou pomoc, která jim pomůže zbavit se dané závislosti," radí psycholožka.
