Ročně u nás vyslechne diagnózu zhoubného nádoru ovarií přes 900 žen. Toto číslo řadí Česko na 11. místo v Evropě. „Jde o onemocnění, které na ženy působí jako strašák. Přesto velké procento z nich, zejména po 55. roce života, zanedbává pravidelné kontroly,“ říká gynekolog Tomáš Dvořák. Nemoc je o to zákeřnější, že počáteční fáze jsou obvykle bezpříznakové. Většina případů je pak odhalena až ve III. a IV. stadiu, kdy je nádor rozšířený mimo oblast pánve. „Je to, jako když fouknete do odkvetlé pampelišky,“ popisuje specifické chování rakoviny vaječníků profesor David Cibula z Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Nádor vzniká v prostoru břišní dutiny a má prostor růst poměrně dlouho, než začne tlačit na okolní tkáně a orgány. Pak teprve o sobě začne dávat vědět. „Prvotním příznakem, který shodně popisuje většina žen, je zvětšování objemu břicha – jde o takzvaný syndrom malé sukně,“ vysvětluje profesor Cibula. Druhotná ložiska nádoru totiž produkují tekutinu, která se v břiše kumuluje, a tak ho zvětšuje. Mezi příznaky onemocnění patří i další, které si většina žen s tak fatální diagnózou zpočátku nespojuje. Může jít o neurčité bolesti břicha a podbřišku, nadýmání, nechutenství, nevolnost a zažívací problémy včetně pálení žáhy, hormonální nerovnováhu, nepravidelnou menstruaci. Přidávají se únava, nucení na močení a u rozvinutých fází nemoci i dušnost.
Pozor na genetiku
U rakoviny ovarií hraje důležitou roli dědičnost. Nedědí se ovšem samotný nádor, ale zvýšené riziko onemocnění. Může za něj genová mutace genů BRCA1 a BRCA2, kterou trpí každý osmistý Čech – muži i ženy.
Operace jako prevence
Přestože medicína velmi pokročila, v zásadě neexistují preventivní opatření, která by riziko choroby snížila. U žen s potvrzeným genetickým rizikem je ale možná preventivní operace, tedy odstranění vaječníků a vejcovodů, případně i dělohy. Tím se pravděpodobnost onemocnění snižuje na jedno až pět procent. Čeští vědci nedávno publikovali v prestižním časopise Lancet, že prevencí by mohla být změna bakterií v pochvě, pomoct by měly konkrétně lactobacily, tedy bakterie mléčného kvašení. Závěry ale musí ověřit několikaletý výzkum.
Co může snížit riziko choroby a kde v případě potřeby vyhledat pomoc, najdete v aktuálním čísle Blesk zdraví. Seženete ho na stáncích nebo si ho můžete v tištěné či elektronické podobě objednat ZDE >>>