2°C
Deniso, dozvěděla jsem se během tiskovky TV Prima, že na podzim začnou dva nové seriály, jeden o víně a druhý o pivu. Jste ráda, že jste v tom o víně, nebo byste preferovala pivo?
Já jsem tedy rozhodně raději, že jsem v tom vinařském, protože jsme rozhodně měli hezčí lokace. Pálava je podle mě nejkrásnější místo v Čechách a já také zároveň nemohu lepek, takže pivo je mi zapovězeno, tím pádem jsem zcela jednoznačně tým víno.
Jak dlouho jste strávili na Pálavě natáčením?
Něco přes tři měsíce, ale hodně intenzivně.
Takže jste to tam stačili všechno ochutnat?
Kolegové určitě ochutnali všechno, já samozřejmě nepiju, takže jsem ochutnala vodu, čaj a dělají výborné hroznové limonády, to jsem opravdu nezažila nikde jinde než tam. Jinak kolegové zkusili všechny odrůdy, já jsem je degustovala očima, běhala jsem po vinicích se psem a studovala, jak všechny ty odrůdy vypadají.
Přiučila jste se tam něco? Kvůli roli se toho musí mnohdy zkusit hodně, takže degustace nebyla součástí té vaší?
Ono se na tom natáčení nedá úplně pít, protože to by se nám brzy motala slovíčka. Zajímalo mě samozřejmě všechno kolem vína a hodně jsem se vyptávala. My jsme tu révu viděli růst od začátku vegetativního období skoro až po samý závěr. Dožínky jsme už nestihli, což mě trochu mrzí, a možná se tam na nějakou hodovačku vydám. Myslím si, že díky své zvídavosti a věčným otázkám jsem se toho dozvěděla docela dost, takže nebudu, co se vína týče, takový – omlouvám se – Pražák.
Když jste na těch vinicích byla, neříkala jste si, že by bylo super jednu takovou mít?
Vinici bych rozhodně nikdy nechtěla, protože je to opravdu strašná dřina, od rána do večera každý den makají. Na tom příšerném slunci, které je tam opravdu spalující. Vždycky tam bylo tak o pět šest stupňů víc než tady. Dřina je to prostě veliká, ale možná by mě bavilo mít na stará kolena nějaké "ubytko se sklípečkem". Někdo by mi to hotové víno už dal a já bych tam lidi jen nalívala.
Preferujete jižní Moravu, nebo by se vám líbil spíš jiný region, třeba Francie nebo Španělsko?
Určitě jižní Moravu, protože nevím, co bych ve Francii dělala, když neumím francouzsky. Možná bych se už spíš mohla vydat tou viniční cestou do Španělska, protože španělsky trošičku umím, takže to by šlo, ale mně se líbí v Čechách a líbí se mi Češi. Mám tady rodinu a kámoše, takže to asi nebudu měnit.
A jak vůbec trávíte tohle léto?
To se vážně ptáte? Velmi pracovně, před pár dny jsme dotočili a hned začínám zkoušet hlavní roli v muzikálu v Divadle Kalich. Premiéru máme šestnáctého října a jmenuje se to Biograf láska. Pak mám asi jen týden, kdy jenom dabuji a hraji, a pak začínám zkoušet v Divadle Metro zase další věc, takže já se až do Vánoc nezastavím, nikam nepojedu, všem vám závidím a všichni se třeba na tom slunci u moře uvařte! To vám přeju, ze srdce. (smích)
Když si tu dovolenou jenom představíte, jak ve vašich očích vypadá?
Když jsem skončila v Tvoje tvář má známý hlas, tak jsem odjela sama na osm dní do Afriky. Moje ideální dovolená je odjet sama bez nikoho, koupit si ubytování na pláži a ležet a učit se zase na projekty, které mě čekají po dovolené. Soustředím se na práci, zaplavu si, takže se trochu občerství mozek, večer si dám něco dobrého k jídlu, mořské plody a tak... Ráda jsem v Africe vyzkoušela jejich místní tance. Pak mám také moc ráda hory, překvapivě ne v zimě, ale v létě. Jsou krásně vykvetlé, můžete sbírat bylinky a není tam takové vedro.
Bez čeho nikdy na dovolenou nevyrážíte?
Bez spodního prádla, bez plavek a zubního kartáčku.
Co vždycky zapomínáte?
Jako asi trochu kecám, protože se mi už stalo párkrát, že jsem si zapomněla plavky. Pravidelně si zapomínám různé drobnosti, které si vždycky chcete dát do batůžku, abyste je měla při ruce v letadle... A pak je necháte doma na posteli. Takže nabíječky, sluchátka, ale naštěstí se to dá na letišti dokoupit, když si na to člověk vzpomene. Horší je to, když to zjistíte v letadle a máte před sebou osm hodin letu.
Jste plánovač, nebo dobrodruh?
Tak půl na půl, já mám ráda dobrodrůžo. Jak se říká, sdělte pánu Bohu své plány a on se vám zdaleka vysměje. Já to tak přesně mám, něco naplánuji a pak se z toho stane něco úplně jiného, ale mě to vlastně baví.
