Sobota 20. dubna 2024
Svátek slaví Marcela, zítra Alexandra
Zataženo, déšť se sněhem 7°C

Patricie Pagáčová: Ulice je pro mě uzavřená kapitola, ale s Matějem Rumlem točíme teď něco nového

27. července 2022 | 06:00

Patricii Pagáčovou (33) jsem potkala na akci, kde se hodně vařilo, a proto se kolem jídla a vaření točíme v celém rozhovoru. Ukázalo se, že doma vládne v kuchyni spíš manžel, což je velmi příjemné – mít muže, který rád vaří. No a nahlédly jsme spolu i pod pokličku novým projektům, na kterých pracuje, a víme, kam se chystá na dovolenou.

Začneme u vaření. Viděla jsem i u vás na sociálních sítích, že to pro vás není žádná novinka, že?

Ano, já vařím, ale musím přiznat, že můj muž vaří mnohem lépe a mnohem raději než já. Já nejraději peču a musím přiznat, že takové to denní vaření obstarává spíš manžel.

A co je tedy takový ten váš majstrštyk?

Teď je hodně v kurzu cheesecake brownies, je to takové to, když se nemůžete rozhodnout, na co z toho máte chuť, tak uděláte tohle. To je tedy opravdu kalorická bomba, jsou v tom asi čtyři čokolády, celé máslo, ale na tom výsledku je to znát.

Video se připravuje ...
Klára Issová, Patricie Pagáčová a Alena Doláková pro časopis Dieta • VIDEO: Videohub

Kdo vás k vaření přivedl?

Mamka moc ráda nevařila, takže to spíš babička. Ta mě naučila svíčkovou, o které tu mluvil manžel, že mu ji pořád slibuji, a zatím ji měl všehovšudy jednou.

Když vám chce někdo udělat radost jídlem, co vám má uvařit?

Miluji sýr, takže cokoliv, co obsahuje sýr, kromě kozího, a to rozpuštěný, sýrovou omáčku, tak to miluji moc.

Jak se změnilo u vás vaření s příchodem dcery?

Přiznávám, že jsem nebyla ten typ, který by něco vařil – jako půl dýně, mrkvičku a tak. U nás jely příkrmy. Věděla jsem, že se mi to nebude chtít dělat, protože jsem na to líná. Teď, když už může i normálně jíst, tak jedeme hodně těstoviny a všeobecně se snažíme ji přizpůsobit našemu jídlu – spíš než my jejímu. Pomalu testujeme, co jí chutná, neděláme to tolik kořeněné, samozřejmě.

Viděla jsem také, že jste dlouho polemizovala o tom, jaký dort k prvním narozeninám…

Ano, dlouho jsem nevěděla jaký, aby to bylo zdravé a takové ty věci, ale nakonec jsem se na všechno vyprdla a udělala nepečený dort se zakysanou smetanou, který dělá manželova babička, já si ho vždycky od ní přeju k narozeninám. Je totiž pravda, že naše malá tomu dortu zase tolik nedá, a dobře jsem udělala, Bibi akorát vzala svíčku, kterou dort rozpíchala, a my jsme si na něm pak pochutnali.

V jednom roce je to ještě brzy, ale projevila z nějakého dárku větší radost než z jiných?

Projevila velkou radost z krabice, ve které byl dárek, lezla do ní asi hodinu. Tak jsem si říkala, že příště budu moudřejší. Přiznávám se tedy, že jsem jí žádný dárek nekupovala, protože bylo jasné, že od dědečků a babiček a pradědečků a prababiček toho dostane mraky, a potřebovala jsem to trochu krotit, aby se nám to někam vešlo. Ode mě tedy dostala dort, který nejedla. Možná v očích některých matek budu za krkavčí, ale myslím si, že ji to nějak nepoznamenalo. Děti mají teď těch dárků tolik, myslím si, že to není správné, protože si jich neváží a nestačí si ani se všemi vyhrát, a je to škoda.

Když se ještě vrátím do té kuchyně, protože nám to tu strašně voní pod nos – máte na všechno speciální přístroje?

Jsem opačný typ, máme totiž hrozně malou kuchyň v podkroví, která tak byla dispozičně už daná, nedalo se to nafouknout. Takže mám doma rýžovar, protože v běžném hrnci udělat dobrou rýži mi přijde nemožné, pak mám raclettovač na můj oblíbený sýr. Multifunkční hrnec vůbec nevím, kam dám, ale je to hrozně dobré. Obsahuje to totiž asi sto padesát receptů a je to strašně chytré a řekne vám to všechno, co dělat, a udělá to za vás.

Manžela tedy vaření víc baví. A nechá vás aspoň pomáhat?

Ne, nechce mě vůbec v kuchyni, jen si tam jdu pro pití a už prská, že se mu tam pletu. Manžel říká, že v kuchyni mi jde nejlépe úklid. Ten nepořádek po něm totiž musí někdo uklidit. Když výjimečně vařím já, tak ale zase on uklízí po mně, máme to totiž takhle rozdělené, aby to bylo fér.

Minule jsme se spolu bavily také o tom, jak ráda cestujete s velkou bandou kamarádů, teď máte manžela, dceru. Jak se styl cestování změnil?

My jsme poměrně početná rodinka, máme k tomu ještě dva psy. Loni, když jsme byli na první dovolené s malou, tak jsme jeli obytňákem do Chorvatska a bylo to super. Letos v únoru jsme byli na Tenerife a to jsem si říkala, že už nikdy nikam neletím, bylo to tolik věcí, že jsem myslela, že se zblázním. Musela jsem hodně osekat svoje věci v její prospěch, speciálně, když je tak malá a potřebuje všechny ty příkrmy a kapsičky a sušenky. Do letadla musela mít všechno od hraček po jídlo, aby měla pořád co do ruky, protože musí furt něco dlabat. My jsme měli s sebou zkrátka všechno.

Nechtěla jste spoléhat na to, že tam seženete příkrm pro ni?

Já jsem jí nebrala jídlo na celou dobu, to jsem ani nemohla táhnout šedesát nebo kolik sklenic, takže jsme do supermarketu chodili a kupovali to až tam.

Ještě máte v plánu něco během léta?

Neměli jsme, ale když vidíme, jak dávají všichni příspěvky na sociální sítě, tak už nás to s manželem zase začíná lákat. My totiž letíme k moři v říjnu, tak jsme si říkali, že nebudeme rozmlsaní a budeme přes léto v Čechách, máme to rádi a já ani v létě to moře tak nepotřebuji jako třeba v únoru. Manžel má strašně rád Chorvatsko, tak možná ještě jednou dáme ten obytňák, nabalíme celou domácnost do auta a pojedeme. Uvidíme, jestli na to bude čas.

A jak to teď máte po pracovní stránce, nějaké novinky?

Momentálně točím seriál Gumy, který je pro Voyo, s Richardem Krajčem a Davidem Švehlíkem. Je to komediální seriál, je to velká sranda a hrozně nás to baví natáčet a doufáme, že i diváky to bude stejně bavit sledovat. Potom mě čeká ještě jeden seriál s Karlem Janákem, ten by měl mít osm dílů a měla bych se před kamerou opět setkat s Matoušem Rumlem a Lukášem Příkazkým, a to je záruka opravdové legrace při práci s touhle dvojkou. A do toho šolíchám Ordinaci.

Ulice už je úplně uzavřená kapitola? Teď před prázdninami skončil Adrian Jastraban, který si nechal trošku otevřená vrátka…

On mi kvůli tomu i volal, protože já ten odchod po dlouhé době mám za sebou a on potřeboval poradit, tak to bylo moc roztomilé. Lidé se mě na to hodně ptají, já to v sobě mám jako uzavřenou kapitolu, není to v plánu a na programu. Ale říká se "nikdy neříkej nikdy", takže kdyby měli scenáristé nějaký nápad a bez mé postavy by se to neobešlo, tak bych vyšla vstříc. V každém případě bych chtěla, aby to bylo na jasně danou dobu, a nevstupovat do nekonečna, protože s tím miminkem člověk potřebuje trošku plánovat a s dlouhodobým seriálem to moc nejde.

Video se připravuje ...