Koho v Ulici hrajete?

Moje postava se jmenuje Sára Mandousová. Pochází z nestabilní rodiny a společně s matkou, která nezřídka střídá partnery, se musela od malička často stěhovat. Aničku Liškovou, které právě vstupuje do života, potkala v azylovém domě. Nestabilní zázemí na Sáře zanechalo stopy.

Můžete nám přiblížit nějaké Sářiny charakterové vlastnosti?

Sára je hodně svá a nebere si servítky. Je vypočítavá, často se snaží manipulovat s lidmi, ale věřím, že v hloubi duše je to dobrý člověk. Ráda by se osamostatnila, ale zatím je trochu ztracená, především sama v sobě.

Jak se vám to hraje?

Ještě stále se v té postavě trochu hledám. Ale hraje se mi dobře. Ta holka je od rány, co na srdci, to na jazyku. Je zábavné ji hrát.

Myslíte, že si diváci Sáru oblíbí?

Myslím, že ji budou zpočátku podezírat, co má vlastně za lubem. Uvidíme, jaký udělá progres.

Jak vás kolegové herci v seriálu uvítali?

Upřímně jsem z toho měla trochu stres, jak to zvládnu textově, herecky a jak mě přijmou zkušenější kolegové. Nakonec bych řekla, že lepší přijetí jsem si snad ani nemohla přát. Nejvíc hrajeme s Ljubou Krbovou a myslím, že můžu říct, že jsme si sedly.

Dává vám Ljuba jako zkušenější kolegyně nějaké rady?

Když se zeptám, tak ano. Měla jsem strach, že tu budu za takové to malé otravné pivko, ale není to tak. Všichni jsou tu moc ochotní a trpěliví. Ljuba mi je velkou hereckou oporou, radí mi docela často. A toho si cením.

Byla jste nervózní před prvním natáčením?

Natáčela jsem s režisérem Kryštofem Hanzlíkem hned na úvod docela těžkou scénu a byla jsem šíleně nervózní. Právě Ljubě jsem říkala, že jsem vystresovaná a nevím, co s tím dělat. Moc mě uklidnila. Prý moje rozpoložení nakonec ani nebylo poznat, takže myslím, že to dopadlo dobře.

Seriál Ulice hlásí dalšího nováčka! Jak tenhle fešák zahýbe dějem?

Překvapilo vás něco v Ulici?

Rozhodně. Nezapomenu na to, že když jsem vcházela k Aničce do bytu, chtěla jsem zazvonit. Jenže ten zvonek v reálu nezvoní. To mě odrovnalo.

Máte zajímavý styl učení textů, řeknete nám o něm víc?

Myslíte, že je zajímavý? Nejdříve si přečtu celý scénář a pak si do diktafonu nahraji repliky ostatních postav. Většinou nemám při učení po ruce parťáka, který by mi nahazoval texty ostatních postav, proto se mi tahle technika velmi osvědčila.

Diváci vás možná zatím tolik neznají, můžete se jim představit?

Jsem osmnáctiletá holka, která studuje Pražskou konzervatoř. Mám ráda hudbu, sport a herectví. Když mám volno, tak se snažím věnovat svým blízkým a své maličkosti, protože si uvědomuji, že je to důležité.

Jak jste se k hraní dostala?

Vlastně náhodou. Od malička jsem se předváděla a měla jsem ráda hudbu. Tak jsem chodila do ZUŠ na zpěv, který býval mojí prioritou. Pak jsem se hlásila na pěveckou konzervatoř a při té příležitosti jsem se zkusila přihlásit i na herectví. Nakonec jsem se dostala jen na to herectví, které jsem si zamilovala stejně jako hudbu. A teď jsem tady.

Petr Vacek z Ulice: Veronika si o mně myslela, že jsem úchyl. Já o ní, že je ufon

Co říkají na hereckou kariéru vaši rodiče?

Občas jsou momenty, kdy by byli zřejmě raději, kdybych se věnovala něčemu jinému než herectví. Ale velmi mě podporují ve všem, co dělám. Mám super rodiče.

Kde všude vás dosud mohli nebo mohou diváci vidět?

Zatím především na školním jevišti. Ale diváci TV Nova si mě mohli všimnout i ve Specialistech a Anatomii života.

Kdybyste mohla být na chvíli Bohem, co byste udělala?

To je těžká otázka. Možná bych nastolila anarchii. Zajímalo by mě, co by se při bezvládí na světě dělo.

Jak vypadá ideální dovolená?

Ideální dovolená je pro mě dovolená tam, kde je klid, nikdo mě neruší a kde jsem s lidmi, které mám ráda.

Šok v ULICI! Velký návrat k narcistickému exmanželovi?

Poznejte Mirka z Ulice: Daniel Bambas o milostném trojúhelníku nejen v seriálu