2°C
Noro, když vám poprvé zavolali s nabídkou účinkování, co vám proběhlo hlavou?
N: Nejdřív jsem si myslela, že je to legrace, že mě chce někdo nachytat. Potom, když jsem si uvědomila, že to je doopravdy, tak mě to moc potěšilo, protože jsem si myslela, že mi tanec půjde. Takže jsem se ani dlouho nerozmýšlela a přijala jsem to. Teď sklízím plody svého trpkého rozhodnutí.
Chodila jste do tanečních?
N: Chodila jsem, protože chodila celá moje třída na gymplu, ale že bych nějak excelovala nebo chodila na pokračovačky, to ne. Vlastně ani nepoznám podle hudby, co je to za tanec, myslím, že jsem vlastně docela outsider.
Pro vás je to také premiéra, protože letos jsou všichni tanečníci úplně noví. Jak jste to prožíval vy, když jste zjistil, že budete ve StarDance účinkovat?
J: Tou dobou jsem zrovna odlétal na jednu z největších tanečních soutěží na světě Black Pool, musel jsem se soustředit, ale byla to skvělá zpráva a měl jsem velkou radost.
Když jste zjistil, že vaší taneční partnerkou bude Nora Fridrichová, jak jste reagoval, byl jste nervózní?
J: Já jsem se hlavně bál, že nepoznám tu hvězdu, ale naštěstí Noru znám, protože jsem sledoval její pořad, tak jsem si oddechl.
Co vy říkáte na svého trenéra? Co se vám na něm líbí a jaká je jeho nejhorší stránka?
N: Honza je výrazně mladší, což je jeho nevýhoda, protože já cítím, že mám trochu převahu. Já jsem člověk, který se živí mluveným slovem, ale Honza mluví tak často na place, když mě učí, že já se ke slovu skoro nedostanu. Dokonce mluví tak moc, že jsem mu už včera musela říct, aby mlčel a raději tancoval, že mi to stejně jde jedním uchem tam a druhým ven.
Jak dlouho vám trvá nacvičit jeden tanec?
N: Mám trochu problém s pamětí, takže mi to trvá trošku déle.
Co vás na sobě nejvíc překvapilo, že vám nejde?
N: Myslela jsem, že mám rytmus, ale vypadá to, že ne vždy. Potom třeba sledovat se při tanci v zrcadle není úplně příjemná věc. Jako každá holka se do zrcadla dívám, je to v životě ženy dost častá činnost, ale sledovat se při tanci mi není příjemné.
My ženy jsme k sobě mnohdy až moc kritické. Jak byste ji ohodnotil vy?
J: Mně se na ní líbí, že když ten tanec chytne, tak ho má hrozně ráda a úplně to z ní vyzařuje. A také se mi to občas stane, ale zatím se to projevuje jen na Noře. Trochu se mi nelíbí, že se hrbí, musí přijít na to, že se nesmí dívat dolů, nohy tam jsou a nikdo nám je neukradne. Když se totiž potom narovná, tak jí to hrozně sluší.
N: Mé hrbení se je teď velká kapitola. Já se hrbím celý život už od základní školy a mám skoliózu. Teď zjišťuji, jaký je to při tanci problém, ale ono to není vůbec lehké, něco se v téměř dvaačtyřiceti odnaučit.
Teď by mě tedy hrozně zajímalo, co vám to hrbení způsobilo!
N: Najednou z malé holky na základce vyrostla slečna a nebylo to bez povšimnutí kluků, a ti to začali komentovat. Tak jsem se styděla, že jsem se začala hrbit. Nebyla to výška, podotýkám. Od té doby mám křivá záda a můžou za to spolužáci ze základky.
Jak vzali vaši účast v soutěži doma a co na to vaše tělo – bolí hodně?
N: Rodina mě podporuje moc, my máme StarDance rádi a je u nás doma pravidelně každou sobotu. Robert hodně vzpomíná a byla to pro něj velice obohacující zkušenost. Se svou partou se stále vídají a jsou přáteli. Moc netančí už, ale já se těším, až si s ním teď budu moct zatančit. Předtím jsem se styděla, protože on byl ve StarDance, a já nic. Dcery se moc těší, už loni chodily na generálky se mnou a znaly všechny taneční páry. Letos fandí Xindlovi X, mamka není favoritka. Já jsem se vlastně už teď překonala. Před lety jsem si při běhání zničila nohy, některé sporty už nemohu dělat a dost jsem se zastavila ve svém sportování, takže jsem ráda, že díky StarDance se to znova pohnulo. Honza totiž zjistil, že nemám žádnou kondičku, tak jsem doma se studem začala tajně cvičit. Hrozně se mi to zlepšilo. Loni jsem měla za to, že už se v tomhle věku možná nikdy nerozhýbu a vystačím si s tím minimem pohybu, ale ukázalo se, že to jde, a to mě neskutečně těší.
