Už jste Místo zločinu Ostrava začali natáčet, nebo se teprve chystáte?
Jsme na začátku, máme rozpracované první tři díly a ve výsledku by jich mělo být třináct.
Vy budete hrát policistku, vedoucí prvního oddělení, a není to vaše první policejní role. Někde jsem četla, že jste říkala, že už chcete hrát jen policistky. Tak se vám to plní!
Řekla jsem jednou v nadsázce, že je hrozně fajn hrát kriminalisty, protože člověk se musí zajímavě koukat, jako že přemýšlí, a odehrají to v podstatě ty oběti. Samozřejmě to není tak jednoduché, má to mnohem více aspektů, ale musím říct, že mě to moc baví. Hodně zajímavé je popasovat se s vedoucí pozicí, s tím, co to znamená pro ženu, která velí mužům. Já jsem ženská a zajímají mě vztahy a pocity a baví mě zabývat se jistou křehkostí, takže tohle je pro mě nový průzkum.
Když jsem si četla popis vaší role, tak tam to vypadá, že vy jste spíše ta racionální ve vaší dvojici, takže to jde asi trošku proti vašemu naturelu, ne?
Myslím, že naopak, ony se všechny věci spojují, a pokud mluvím o křehkosti, pak je to pouze vnitřní pocit, který se navenek promítá do pevnosti, a pocitovost se nakonec musí projevit v racionalitě a logickém myšlení, takže pro mě se to nedá oddělit.
V poslední době je hodně žen v rolích vedoucích policejních oddělení, to dříve nebývalo, co tomu trendu říkáte?
Já nevím, nebaví mě ztenčovat to na nějaké genderové věci, takže v uvažování tímhle směrem bych nebyla pravdivá. Nevím, co to je, ale realita je, že ženy kriminalistky jsou, v tom prostředí se pohybují. Sama jsem mluvila s kriminalistkou, která na prvním oddělení pracovala, vykládala mi spoustu věcí, se kterými se sama musela potýkat. Je to realita, a jestli je pro filmování atraktivnější, že ženy velí, to je možné.
Ono vůbec poslední dobou to vypadá, že se více projevuje ženská síla, nemyslíte?
Je to trend v poslední době nad tím takhle uvažovat. Na jednu stranu s tím souhlasím, ale na druhou si myslím, že je to trochu složitější. Je zřejmě potřeba nástupu ženskosti a v ženách se to potom zrcadlí, ale stejně se musí vždycky všechno správně pospojovat.
V seriálu máte kolem sebe docela fešácký tým, jak se vám s kluky spolupracovalo?
S tím naprosto souhlasím, hodně fešácký tým. Jsem hrozně ráda, že kolem sebe mám tyhle kluky, jsou to všechno velice silné osobnosti, ať je to Štěpán Kozub, Karel Dobrý nebo Standa Majer. Je to hrozně zajímavé před nimi stát a najít si tu svou pozici, abych jim mohla šéfovat. Jsou skvělí a jsem strašně ráda, že jsme se mohli takhle potkat.
Tím, že jste vedoucí týmu, máte tam také nějaké akční scény – musela jste absolvovat nějakou průpravu?
Byli jsme na střelnici a potkali jsme se tam s pánem, který dělá protiteroristický výcvik. Byla jsem tam s Karlem Dobrým, který to tam vysázel, všechno trefil do černého, já jsem se s tím potýkala trochu víc. Seznamoval nás s různými postupy, s tím, jak chodit se zbraní, takže tohle máme za sebou a bylo to velice zajímavé. Získala jsem velký respekt k těmhle věcem. Člověk si pořád říká, že je to sranda, a já k tomu občas přistupuji trochu ledabyle a všechno je legrace, protože mám vtipkování moc ráda, ale člověk když má ostré náboje ve zbrani, tak tam sranda trochu končí.
Případy v seriálu jsou natáčeny na základě skutečných událostí, spolupracovali jste tedy se skutečnými kriminalisty intenzivně?
Měli jsme několik porad a schůzek s kriminalisty přímo, někteří spolupracovali na scénářích. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavých věcí, spoustu morbidních šílených historek, které když si představím v reálu, tak bych je neustála. Je to specifické prostředí a druh života, ne pro mě, ale rozhodně je to dost zajímavé.