Monika Žídková: Obávám se, že samolepku Miss neodlepí ani moje děti | Pro ženy | Blesk.cz

Monika Žídková: Obávám se, že samolepku Miss neodlepí ani moje děti

VIDEO: Adam Balažovič/BPŽ
1. května 2019 | 06:00

Před čtyřiadvaceti lety byla zvolena královnou krásy a jako jedna z mála také zabodovala ve světě s korunkou Miss Europe. Svět ji ale nelákal a zůstala věrná svým rodným Kravařům, kde teď dokonce dělá starostku. V politické kariéře je to pro ni dostatečná funkce, na prezidentku si netroufá.

Je to třicet let od prvního vysílání Miss a vy jste byla jednou z prvních krásek. Jaké milníky byly pro vás za ta uplynulá léta nejdůležitější?
Je to čtyřiadvacet let, letí to. Jsem opravdu z éry Missek, které patří do starší gardy. Volbou Miss se člověku nastartuje životní cesta a možná i kariéra. A tu Miss z čela už neodpářete a mám trochu obavy, že to neodpářou ani mé děti. Je potřeba říct, že každá mince má dvě strany. Dneska se už na to dívám pozitivně. Trošku cestu zamotala Miss Europe, ale nejvíc v životě si vážím narození své dcery a svého syna a spokojeného manželství. Jsem ráda, že žiju tam, kde žiju, protože mám Moravu moc ráda. Když bych to měla všechno zhodnotit – dneska je trend, kdy si všichni stěžují, tak já jsem spokojená a stěžovat si nechci. Vše, co v životě bylo, mělo být a je to dobře.

Vy jste byla jednou z Miss, které se moc nehrnuly do zahraničí. Stále jste zůstávala věrná České republice.
Jsem hrozný patriot a mám kořeny prorostlé i v městečku, kde žiji. Když jsem měla pracovní nabídky v Praze, tak jsem je absolvovala, ale jezdila jsem vlakem, nechtěla jsem se do Prahy přestěhovat. V Ostravě jsem studovala pedagogickou fakultu, takže jsem toho dost stihla, ale vždycky jsem zůstávala tam, kde stále jsem a odkud pocházím.

Udělala jste tam také politickou kariéru. Jak k tomu došlo?
Starostkou jsem druhé volební období a obhájila jsem první čtyři roky, což je pro každého nováčka to nejtěžší. Nikde se na to nestudují školy, nikde nejsou žádné příručky, jak postupovat a co dělat, takže vše děláte spíš intuitivně, nechci říct úplně selským rozumem, ale někdy je potřeba dělat věci tak, jak máte pocit, že by měly být. Jsem ráda, že mě lidé zvolili i podruhé, protože je to ukázka toho, že dělám něco dobře.

Máte ještě v politice nějaké vyšší ambice? Když se podíváme vedle k sousedům na Slovensko, tak tam už mají ženu prezidentku – nemíříte takhle vysoko?
Rozhodně ne, zůstanu raději tam, kde jsem, protože ona politika není jednoduchá, a když si uvědomíte, co se děje i na té nejnižší úrovni, tak ta vysoká politika musí být opravdu krutá.

Necítíte v téhle branži hodně tu nálepku Miss a blondýnky?
V něčem to pomoci může, ale mnohdy se lidé na vás dívají i skrz prsty. Soutěže krásy nejsou moc spojovány s jakoukoli další činností a člověk se potřebuje trochu vymanit z té cestičky a najít si vlastní. Jsem přesvědčená, že tím, že komunikuji s lidmi a účastním se různých akcí, tak jsem to aspoň trošku dokázala.