Co se vám vybaví, když se řekne Pixar?
Pro mě je to top studio, ale nejen animátorské, ale také vypravěčské. Líbí se mi, jakým stylem si volí příběhy a jak je dokážou dovyprávět. Mají pro to mnohem svobodnější prostředí, než je hraný film, protože animované postavy jsou mnohotvárné a fantazie v animovaném světě je téměř bezbřehá. Také jsem měl to štěstí, že jsem na několika filmech mohl pracovat na české jazykové verzi.
Je rozdíl dabovat kreslenou postavičku a živého člověka?
Je to veliký rozdíl. Dabovat kreslenou postavu je mnohem zábavnější. Kreslená postavička je dynamičtější a akčnější, v její mimice se střídají barvy nálad strašně rychle a člověk si na tom zablbne. Hrané filmy jsou mnohem civilnější a snaží se vypadat uvěřitelně, což se v animáku vůbec neřeší.
Kolik umíte měnit hlasů?
Já bych si o sobě rád myslel, že nepočítaně. Nemám v šuplíku někde schovaných třeba deset hlasů, ale snažím se, aby mě sama postavička nějak inspirovala, a také poslouchám hlas v originálu. Snažím se pokaždé to dělat nějak jinak, ale vždycky jsem to já. Ono mnohdy není důležité měnit hlas, ale vychytat všechny aspekty té postavy a její mimiky a nějak to vyladit.
Chtěl byste mít svou animovanou verzi?
Mám dodnes hrozně rád Na vlásku, kde jsem daboval Flynna Rychlíka, a tak jsem se s ním ztotožnil, že mám dojem, že už je o mně animák natočený. Jinak by mě asi bavila nějaká moje verze v příšerkách, to, jak by se esence mé příšernosti ztvárnila, to by mě tedy dost zajímalo.
Vy jste takový muž mnoha talentů – je ještě nějaký obor, do kterého jste nezasáhl, ale rád byste to udělal?
Ano a docela se to sem hodí, protože to je výtvarné umění jako takové. Když se po mně třeba chtějí storyboardy nebo cokoli ztvárnit tím, že bych to nakreslil, tak to je pro mě velký problém, neumím totiž nakreslit ani kolečko, ani srdíčko. Fascinuje mě, když to lidi umí, stejně tak jako ti, kteří umí zpívat, protože to také neumím. Těch míst neprobádaných, kam Vojtova noha ještě nešlápla, je dost.
A myslíte si, že kdybyste do toho šlápnul, že by se to nedalo nacvičit?
Všechno se dá naučit, když má člověk odhodlání, dril a čas. To, co vás odliší od průměru, je ten talent od Boha nebo od rodičů.
Takže když vidíte, že něco jde někomu lépe než vám, odradí vás to?
Už dávno jsem přestal soutěžit se svou konkurencí, soutěžím už jen sám se sebou, a i tak s tím mám plné ruce práce.
Někde jsem četla, že jste prohlásil, že jste si už všechno v životě splnil, našel jste si od té doby něco nového?
Já jsem tím chtěl říct, že jsem si vyzkoušel vše, co jsem chtěl do té doby, a teď se mi tím pádem otvírají nové obzory, to pole působnosti je obrovské, mám doširoka otevřené nůžky a můžu si vybírat. Nechávám to také trochu na hladu a musí se mi chtít, abych byl schopen se pro to zapálit. Nechávám to tak trochu plynout, nechci si to moc dopředu rozmýšlet, protože už tak jako tak vím, co budu dělat za rok a půl. To je někdy tak skličující představa, že chci mít aspoň něco trochu otevřené.
Takže kam to střihnete letos, ještě nevíte?
Letos to mám hlavně o hraní, až jsem to nečekal, kolik se sešlo projektů. Do toho pořád jede i muzika a pořád si pohrávám s myšlenkou, že bych se vrhnul do svého filmu nebo scénáře, ale zatím to nechávám nějak vyplynout.
Když tvoříte scénář k filmu, vidíte se v hlavní roli?
Jak kdy, rád si představuji v hlavě už rovnou herce, které bych tam chtěl obsadit. Ne že bych jim to psal rovnou na tělo, ale tak si představuji, jak by to asi vycházelo. Když se stane, že se cítím na to, obsadit sám sebe, tak si to v tom scénáři udělám trochu lehčí.
Nedávno jsme měli Valentýna, slavil jste ho?
Ani bych to nevěděl, kdyby mi moje oblíbená barmanka neudělala v kafi srdce. Já mám raději máj, lásky čas.