Když se řekne Baťa, co se vám vybaví?
T: Cvičky a elegantní boty.
O: Mně se vybavila scéna z filmu Láska mezi kapkami deště, kde švec Vladimír Menšík nadává na Baťu, že je ten velkoobchodník, který ho chce zruinovat. Když jsem byl malý, tak jsem měl k Baťovi kvůli tomu odpor, protože ten film jsem měl hrozně rád. Pak jsem se samozřejmě dozvěděl celou historii a příběh Bati, který mě neskutečně fascinuje, a změnil jsem názor. Je fantastické, že to došlo tak daleko, že jsme se my dva mohli stát ambasadory značky.
Byl to váš nápad, že kampaň budete dělat oba, nebo to byl původní záměr?
T: Oslovili nás zároveň. Hledali reálný pár, se mnou se o spolupráci jednalo už nějakou dobu. Nakonec vznikl tenhle nápad a nám se líbil. Myslím si, že je super, když společně pracuje autentický pár, je to mnohem přirozenější, než když se spojí model a modelka, kteří si na to hrají.
O: My to hrajeme dostatečně přesvědčivě, myslím.
Jaké to je fušovat manželce do řemesla?
O: Já si to vůbec netroufám, protože v tom je naprosto ojedinělá a fantastická, já jsem tam spíš jen sekundoval, byl jsem takovým pučmidrátem.
T: Ale ne.
O: Já to vážně neumím, jí stačí, aby se zatvářila, má neskutečně fotogenickou tvář. Já si musím dlouho hledat, který z mých „ksichtů“ by fungoval. Snad to nějak dopadlo.
T: Bylo to docela náročné. Všechny fotky jsou zachyceny v pohybu asi třicet centimetrů nad zemí, ten den jsem si doslova vyskákala a byla to docela makačka.
Ondřeji, vy jste tedy lehce fušoval manželce do řemesla, mohla by teď na oplátku zase ona fušovat do vašeho?
T: Já to dělám pořád.
O: Je to tak. Vždycky, když něco napíšu, něco zahraju, tak mi řekne, jestli je to dobré, nebo ne. Je nejlepším lakmusovým papírkem, má totiž velice dobré ucho a výborně slyší, takže vždycky, když něco napíšu a je to něčemu podobné, tak mi to hned řekne. Ono se to ale snad nedá ani nazvat fušováním do řemesla, já jsem se snažil působit v rámci kampaně co nejpřirozeněji a doufám, že fotky nebudou působit nějak křečovitě.
T: Naopak, myslím si, že je to vtipné a zábavné. Během focení jsme si užili hodně zábavy, spolupracovali jsme s lidmi, které máme rádi, takže na výsledku to bude doufám vidět.
Jak moc navzájem ovlivňujete svůj módní vkus?
O: Taťána se zeptá, jestli jí něco sluší, a já jsem typ chlapa, který jasně řekne svůj názor. Myslím si, že to ženská vždycky ocení. Nejhorší je chlap, který řekne: „Já nevím.“ Nebo: „Tak si vem, co chceš.“ To žena nechce slyšet. Já jí jasně řeknu, co jí sluší víc, a je jedno, jestli si to nakonec vezme.
T: Ty mi vždycky poradíš dobře, protože máš cit, jsi estét, ty to cítíš, ty to vidíš. Ondra miluje boty, miluje dámské boty a lodičky.
O: Sám jich mám několik.
T: Ano, sám jich má několik párů. Vždycky mi skvěle poradí, takže jít s ním nakupovat je opravdu výhra. Ještě ke všemu ho to baví.
O: Je fakt, že nejsem ten znuděný partner, který by seděl a čekal. Šíleně mě baví, když si Taťána něco vybírá a nakupuje. Ona je ta, která to chce mít rychle za sebou.
T: To je fakt, já totiž nejraději nakupuji po focení, kde si to rovnou vyzkouším, vím, jak to sedí, jak to vypadá, k čemu se to hodí.
O: Já jsem ten, který ji přesvědčuje, aby si ještě vyzkoušela to či ono, a ona vždycky odmítá se slovy: „To mi stejně nebude, to vím.“
T: Nerada trávím nakupováním moc času a ani jeden nejsme otrokem módy – jak někteří lidé řeší, jestli tohle s tímhle a co na to ostatní řeknou, jestli je to trendy nebo není. Máme rádi věci, které nám sedí a sluší.
O: Já jsem pouze tvůj otrok, dobrovolně.
Takže si v pohodě troufnete kupovat věci na sebe jeden druhému?
T: Občas mám problém s velikostí, ale zaplaťpánbůh mám místa, kde pracuje několik mužů, gayů, kteří přesně vědí, jakou má Ondra velikost.
O: To je trochu zavádějící, miláčku.
T: Jsou to fanoušci, kteří ho milují, a ti už mi řeknou: Je to padesát dva, emko. A dokonale mi poradí, takže chodím na jistotu.
O: Já si troufám Taťáně kupovat cokoli, protože ji mám naprosto v oku.
T: Tak snad je jasné, že vždycky esko.
Teď jste si zkusili spolupráci na velkém projektu. Neplánujete ještě něco dalšího?
T: My spolu pořád něco podnikáme.
O: Máme společný život, toho je docela dost.
T: Teď třeba tvoříme nový, společný, krásný domov.
O: Spoustu pracovních projektů společně řešíme, svěřujeme se a probíráme to mezi sebou, protože nás zajímá názor toho druhého.
T: Je to takový krásný kreativní proces, dokážeme spolu držet krok, což ne všichni zvládnou.
O: Ne všichni to vedle Taťány dokázali, ale mně to jde.
Co vás letos společného čeká, na co se těšíte?
O: Život, spousta krásných společných akcí, které si neustále vymýšlíme. Jako jsou výlety po Čechách, které milujeme, rádi po krajích českých jezdíme. Také nás čeká několik dovolených i v zahraničí. Taťána se chystá do New Yorku v rámci OSN, já budu doma psát hudbu k filmu, což je taková naše klasika.
T: Letošek je hodně plodný na nové projekty na obou stranách. Oba máme pestré kariéry, které spolu rádi sdílíme, a vzájemně se nám ty životy prolínají a obohacují.
O: Teď ve čtvrtek jdeme společně k psychoterapeutovi, abychom udrželi náš vztah.