2°C
Oblíbený herec i přes přibývající roky, šediny a vrásky neztrácí na své atraktivitě, ba naopak. Stále je považován za lva salonů a lamače ženských srdcí, ze kterého se nám podlamují kolena stejně jako v 70. a 80. letech na počátku jeho herecké kariéry. Přitom se stal hercem poněkud náhodou, avšak ze svého talentu vykřesal maximum.
Podívejte se na zahájení loňského filmového festivalu a počáteční peripetie:
Od výtvarného k hereckému umění
Jiří Bartoška měl od útlého věku zalíbení ve výtvarném umění. Jeho sen stát se kunsthistorikem se ale rozplynul v momentě, kdy ho na vysokou školu nepřijali. Po ukončení studia na gymnáziu ho tak postihla povinná vojenská služba a do jednotky v Brně nenastupoval s přílišnou radostí. Za studentských let ale navázal pevné přátelství s Janou Švandovou, která ho přizvala mezi studenty na JAMU, na které v Brně studovala. Tam se záhy mimo jiné seznámil i s Eliškou Havránkovou (později provdanou Balzerovou) a právě tahle dvojice dívek ho přihlásila na JAMU, aniž by cokoli tušil. Jejich plán byl s překvapením úspěšně dokonán. Poté, co ho na zkoušky připravil jejich kamarád Bolek Polívka, nastoupil na herecké studium.
Štěstí na přátele
Zdá se, že herce doprovázelo štěstí na správné lidi kolem něj, osud mu přivál do života další životní parťáky. Jeho spolužáci byli kupříkladu Pavel Zedníček, ale i Karel Heřmánek, se kterým si ho často pletli. Jiřího tento fakt neskutečně iritoval. Toto kamarádské trio pak stálo u zrodu Divadla Husa na provázku. Pak přesídlil do ústeckého Činoherního studia, a jak se nechal sám slyšet, zažíval v Ústí ty nejkrásnější divadelní tři roky.
Zásadní role i dopis „ze záhrobí“
Ačkoli je divadlo jeho srdeční záležitostí, byly to filmy, které ho proslavily. A která role byla pro našeho "filmového Boha" ta nejzásadnější? Jednoznačně ta ve snímku nesoucím název Hřiště, který měl svou premiéru roku 1976. Ztvárňoval mladého stavebního inženýra Luďka Turnu, který po svém absolutoriu nastoupil do prestižní projektové kanceláře. Netušil však, že mu místo zařídil jeho otec, který byl významným architektem. Jeho filmovým otcem byl herec Karel Höger, který s Bartoškou původně nechtěl vůbec natáčet. Režisér Štěpán Skalský si ale trval na svém, a tak spolu nakonec utvořili hereckou dvojici, která přinesla ovace. „Höger si mě vzal tehdy do patronace a naučil mě technickému filmovému herectví,“ zavzpomínal Jiří Bartoška na své začátky, promluvil tak v pořadu GEN – Galerie elity národa, uvedeném Českou televizí.
Dále se svěřil, že mu herecká legenda napsala překrásný osobní dopis, který mu však poslala po hercově smrti jeho manželka. „Přišel mi dopis od jeho manželky, kdy mi napsal přání ke svatbě. Strašně krásný osobní dopis, který mám schovaný. A píše se v něm – Jirko, vstupuješ na jiné hřiště než na to, který jsme točili my, přeji, aby bylo dobře nalajnované a tvůj život … A tak dále. No, napsal ho a umřel. A ta paní Högerová ho našla a po tolika letech, po skoro čtyřiceti, mi ho poslala,“ svěřil se pro pořad GEN.
Avšak až role lovce Sokola v trilogii filmů o pravěku s názvem Osada Havranů z něho udělala lamače dívčích srdcí. Mezi jeho nezapomenutelné role také patří ty z filmů Na veliké řece, Volání rodu. Zbožňujeme ho i v novodobější kinematografii, zejména v komediích a pohádkách jako Anděl Páně, Líbáš jako Bůh, Šťastný nový rok a Teorie tygra, díky tomuto snímku sklidil nevídané ovace. Přitom pár měsíců před jeho natáčením bojoval o život…
Úspěšný boj s rakovinou
Herci byla totiž před lety diagnostikována rakovina mízních uzlin v mezihrudí. Díky léčbě, chemoterapiím, ale především díky svému pozitivnímu přístupu k životu svůj boj se zákeřnou nemocí vyhrál. V těžkých životních chvílích mu byla také velkou oporou jeho manželka – uznávaná archeoložka Andrea, se kterou tvoří pár úctyhodných 47 let. Jsou tak jedním z nejstabilnějších párů českého showbyznysu.
Proměna jeho stylu
S manželkou tvoří také ten nejelegantnější pár české scény. Na společenských akcích jsou totiž doslova rybami ve vodě, proplouvají jimi s přirozenou grácií. Půvabná archeoložka, pro niž je krátce střižené mikádo s ofinkou poznávacím znamením stejně tak jako masivní černé brýle a šediny pro prezidenta Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, se v módě opravdu vyzná.
Nebojí se mladistvých vzorů, výrazných barev ani zajímavých detailů v podobě krajek, mašlí či rukaviček. Její styl věrně doplňuje slavný herec v dobře padnoucím obleku, pro který se, zdá se, narodil. Ne vždy byl však jeho styl vytříbený. Dříve místo experimentů v barvách a vzorech sestával z unitární barevné škály. Až v poslední dekádě volí navýsost sofistikované modely s invencí stylu. Kupříkladu ultra trendy prošívanou bundu či béžové sako, které ozvláštnil červeným saténovým kapesníčkem a námořnickými oblekovými kalhotami.
Na to, jak se jeho styl a celková vizáž v průběhu let vyvíjely, se podívejte v naší fotogalerii!
