Aničku (3) trpící mikrocefalií chtěli odpojit od přístrojů. Přežila a pečují o ni doma | Pro ženy | Blesk.cz

Aničku (3) trpící mikrocefalií chtěli odpojit od přístrojů. Přežila a pečují o ni doma

18. června 2019 | 06:00

Všechno to začalo v šestém měsíci těhotenství, kdy lékař nedokázal přes ultrazvuk najít Aniččinu hlavičku. Po narození vypadala holčička jako děti s virem zika, který v roce 2016 způsoboval novorozencům vážné vývojové vady. Testy ale spojitost s tímto virem neprokázaly a Aničce byly diagnostikovány jistá vada mozku i mnoho dalších chorob, které značně ovlivňují lidský život. 

Veronika Jordánová se svým partnerem rodinu plánovala, a proto bylo její těhotenství skvělou novinkou pro celou rodinu. Až na běžné nevolnosti probíhalo těhotenství naprosto ukázkově a dcera Anička byla očekávaným přírůstkem do rodiny. Na ultrazvuku v šestém měsíci měl ale lékař problém najít Andulčinu hlavičku a právě touto informací odstartovaly nekončící obavy a bezmoc.

Anička se v březnu roku 2016 narodila předčasně. Hned po jejím narození byla nezvyklá velikost hlavičky patrná, a v Nemocnici Na Bulovce byla proto převezena na jednotku intenzivní péče. Vzhledem k tomu, že se Andulka narodila ve stejném roce jako děti s virem zika a na první pohled i vypadala jako jeho oběť, jejím rodičům byla odebrána krev, aby se tato možnost vyloučila. "Po umístění mé dcery na JIP se na mou osobu spustil nekonečný proud otázek. Lékaři se mě ptali, co špatného jsem v těhotenství dělala, jakou nemoc jsem prodělala a jestli jsem se fyzicky namáhala," vzpomíná Veronika.

Aniččin zdravotní stav se rapidně zhoršoval a lékaři ji museli nechat převézt do Thomayerovy nemocnice v Krči. "Vzpomínám si ještě, že Aniččina ošetřující lékařka nám řekla, abychom přemýšleli i o možnosti odpojení dcery od přístrojů. Po týdnu se ale začala Andulka lepšit a díky profesionální péči v Krči jsem znovu začala mít naději," vypráví Veronika. Aničce byly diagnostikovány vývojová vada mozku, těžká mikrocefalie, rozsáhlá psychomotorická retardace, centrální postižení zraku a mnoho dalších postižení.

Andulka se nikdy neuzdraví, její milující rodina jí může pouze zkvalitnit život tak, aby byl co nejdelší a nejšťastnější. Dobře vnímá vlastní maminku a žvatlá jako miminko, ale nebude nejspíš nikdy sama chodit a pro kvalitu jejího života musí rodiče zajistit mnoho nákladných zdravotních pomůcek, pobytů v drahých centrech i cvičení v neurorehabilitačních lázních. Pokud byste chtěli holčičce pomoci v jejím nekončícím boji, na Veroničině instagramovém profilu naleznete číslo transparentního účtu, kam můžete poslat finanční příspěvek na nákladnou péči.

Autor: Adéla Ondroušková