Přerušovaný půst je stravovací návyk, který je založen na střídání jedení a postění se v pravidelných časových oknech. V posledních letech se stal opravdu populární, jelikož je spojován s mnoha zdravotními přínosy, jako jsou zvýšená citlivost vůči inzulinu, buněčné opravy a hubnutí. Zatímco někteří lidé volí kratší trvání půstu, najdou se i takoví, kteří upřednostňují delší půst, ale zato pouze jednou až dvakrát do měsíce.
Osmačtyřicet hodin je nejdelší doba bez jídla, jaká je u přerušovaného půstu doporučována. I přes všechny zdravotní přínosy tak dlouhého půstu ale vezměte v úvahu i jeho nevýhody.
TIP NA VIDEO: Přerušovaný půst krok za krokem s Petrem Havlíčkem
48hodinový půst: Jak na to?
Princip osmačtyřicetihodinového půstu je velice jednoduchý. Prakticky si dáte dvoudenní přestávku od konzumace jídla. Jedním z nejběžnějších způsobů je přestat jíst po večeři (první den) a navázat až opět večeří ve třetí den.
Během půstu můžete pít tekutiny s nulovým obsahem kalorií, jako jsou voda, černá káva a čaj. Je velice důležité dodržovat pitný režim, aby nedošlo k dehydrataci organismu, která je potenciálním rizikem delšího postění se.
Je také důležité navázat na původní jídelníček postupně! Tímto způsobem se vyhnete nadměrné stimulaci střev, která by mohla vést k nadýmání, nevolnosti a průjmu. Vaše první jídlo po půstu by mělo být velice malé, např. hrst až dvě mandlí. Následně po jedné až dvou hodinách zařaďte menší plnohodnotné jídlo.
Jak často?
Během dní, kdy se nepostíte, byste se měli držet zdravých stravovacích návyků. Vyhněte se vysokokalorickým pokrmům, aby z přerušovaného půstu nevzniklo přejídání v kombinaci s hladověním.
Nejběžněji se provádí osmačtyřicetihodinový půst jednou až dvakrát do měsíce. Zatímco běžné metody půstu se aplikují jednou až dvakrát do týdne, delší postění se slibuje větší zdravotní přínosy, ale nemusí být vhodné pro každého. Proto vyzkoušejte jako první přerušovaný půst s kratšími pauzami od jídla, abyste nejprve zjistili, jak vaše tělo reaguje na nedostatek potravy.
Zdravotní přínosy dvoudenního půstu
Přestože jsou zdravotní benefity přerušovaného půstu dobře zdokumentovány, konkrétní výzkum tohoto typu půstu je omezený a informace vycházejí z více studií.
1. Zpomaluje stárnutí
2. Snižuje riziko zánětu
S dočasným zánětem se setkává každý z nás, ale chronický zánět může mít vážné zdravotní následky, jako jsou rakovina, srdeční onemocnění a revmatoidní artritida. Půst po dobu delší, než je čtyřiadvacet hodin, může zmírnit zánět snížením oxidačního stresu v buňkách.
3. Snižuje hladinu cukru v krvi
Dlouhodobější půst zlepšuje citlivost vůči inzulinu a hladině cukru v krvi. Během čtyřiadvaceti a více hodin bez jídla je glykogen vyčerpán a hladina inzulinu je snížena. To umožňuje vašemu tělu spalovat jako energii tuk, a tak sáhne konkrétně právě do tukových zásob.
Mnoho studií uvádí, že různé typy hladovění, včetně osmačtyřicetihodinového, mohou snížit hladinu inzulinu. Navíc se zvyšuje citlivost vůči inzulinu, což umožňuje vašemu tělu efektivněji transportovat krevní cukr.
Jedna studie u deseti lidí s diabetem druhého typu zjistila, že dvanácti- až dvaasedmdesátihodinový půst snížil hladinu cukru v krvi mnohem více než půst těch, kteří hladověli v kratších časových oknech.
Půst a hubnutí
I když studie zaměřené na hubnutí při osmačtyřicetihodinovém půstu chybějí, lze u něj ztrátu hmotnosti předpokládat. Snížíte totiž měsíční příjem minimálně o osm tisíc kalorií. Musíte ale během dní bez půstu dodržovat zdravý dietní režim, jinak by se mohl deficit v součtu tolika dní ztratit.
Bylo také prokázáno, že hladovění zvyšuje rychlost metabolismu o 3,6 až 14 procent, což vám zvýší denní výdej o 100 až 275 kalorií. Při postění se delším, než je dvaasedmdesát hodin, se však tento efekt značně sníží.
Osmačtyřicetihodinový půst je ideální volbou pro ty, kteří chtějí zhubnout, ale nechtějí dodržovat půst vícekrát než jednou až dvakrát do měsíce.
Nevýhody 48hodinového půstu
Čím delší doba bez jídla, tím je větší potenciál vedlejších účinků. Proto osmačtyřicetihodinový půst nemusí být vhodný pro každého.
- Hlad a nevolnost. Za ten největší problém při půstu lze považovat hlad, který u mnohých přejde, ale který jiné může trápit po celou dobu půstu. V jedné studii o 768 lidech trpělo 72 procent z nich únavou, hladem, závratěmi a nespavostí. Proto je lepší začít nejprve s kratším půstem a postupně dobu hladovění prodlužovat.
- Vyčerpání a malátnost. Po čtyřiadvaceti hodinách dochází k vyčerpání cukru, a tak můžete po uplynutí této doby pociťovat náhlý pokles energie.
- Zasahuje do stravování ve společnosti. Jakýkoli druh půstu může narušit tzv. sociální stravování, jako je společné jídlo s přáteli, kolegy v práci nebo s rodinou. Dobře tak zvažte, zda jste ochotni se v tomto ohledu omezit. Dlouhodobější půst je však v tomto případě schůdnější než krátkodobý, jelikož probíhá maximálně dvakrát do měsíce.
- Riziková část populace:
- Osoby s diabetem prvního typu.
- Osoby s nízkým krevním cukrem.
- Osoby v podvýživě nebo ti, kdo v minulosti bojovali s poruchami příjmu potravy.
- Těhotné a kojící ženy nebo ty, které se snaží otěhotnět.
- Osoby na lécích, u kterých je nutné dodržovat běžný stravovací režim.
Jak těmto nevýhodám předejít?
Několika nežádoucím účinkům dlouhodobého půstu můžete předejít snadnou strategií. Zaměřte se především na pitný režim, jelikož nedostatečným příjmem tekutin byste nepřijali potřebné elektrolyty.
Sodík, hořčík, draslík a vápník jsou esenciální elektrolyty, které můžete při hladovění lehce začít postrádat. Proto byste je měli do těla jinou formou doplnit.
Rady a tipy:
- Pijte vodu se špetkou soli nebo jmenovanými minerály ve formě šumivých tablet.
- Pro snížení pocitu hladu pijte kávu a čaj.
- Ochucená voda bez kalorií je také jedním z řešení nejen hladu, ale i chutí.
- Zaměstnejte mysl, ať odvrátíte pozornost od hladu. Ve volném čase sledujte seriál, film nebo si přečtěte knihu.
