Eva Mosnáková: Za války ji jako Židovku skrývali Němci, jednoho si pak vzala

22. března 2018 | 06:00

Paní Eva se narodila jako jediné dítě židovského otce a české matky. Celá rodina se přestěhovala na Slovensko, kde otec začal pracovat jako veterinář, a získal tak status "hospodářsky důležitého Žida". O práci ale přišel a celá rodina se musela skrývat, aby se vyhnula deportaci do koncentračního tábora. 

Paní Eva se narodila v roce 1929 v Brně jako jediné dítě židovského otce Andreje Fuchse a české matky Otýlie. Manželství rodičů bylo v jejich prostředí považováno za neběžné. Otec paní Evy jako malý kluk osiřel a vychovávala ho teta, která očekávala, že se stane právníkem a přivede si domů židovskou dívku. Andrej její přání ale nenaplnil. Zamiloval se totiž do křesťanky, oženil se s ní a stal se veterinářem. 

Evina maminka pocházela z brněnské rodiny, a když se s manželem odstěhovala na Slovensko do Handlové, chvíli trvalo, než ji židovské společenství přijalo. V Handlové tvořili polovinu obyvatelstva Němci. Eva proto chodila do německé školky, aby se naučila řeč. Pamatuje si, že se zde konaly různé demonstrace. "Bylo to jako na jevišti a jednou jsem viděla mezi místními nacisty hajlovat svou učitelku z mateřské školy," vzpomíná.

V Handlové začalo postupně narůstat napětí. Andrej Fuchs přišel o práci a Evu pro jistotu poslal k matčiným příbuzným do Brna. V Brně pak v březnu 1939 zažila německou okupaci.

Návrat k rodičům

Eviným rodičům poskytla dočasné ubytování otcova sestřenice z Nitry. Andrej Fuchs získal práci jako veterinář, a Eva se tak mohla za rodiči vrátit. Protože se úřední jednání o jejích dokumentech neustále protahovalo, musela ji nakonec na Slovensko propašovat teta, která byla zaměstnaná na brněnském policejním ředitelství.

„Pořád si pamatuju, jak jsem tehdy po dlouhé době viděla maminku. Bylo to na protektorátní hranici nedaleko Moravského Lieskového, v domku tam byli němečtí vojáci a maminka stála za závorou. Zdála se mi nádherná. Utekla jsem k ní, podlezla závoru – a Němci pak nevěděli, ke komu vlastně patřím. Ještě jsme se jich zeptaly, zda se můžeme jít na protektorátní stranu vykoupat, a oni nám to dovolili," vypráví Eva.

Na Slovensku narůstal antisemitismus a v platnost vstoupila řada protižidovských nařízení. Andrej Fuchs ale stále mohl vykonávat veterinární praxi a paní Evu nechali rodiče překřtít, aby mohla nastoupit do katolické měšťanky. 

Úkryt

Tehdy už v Seredi existoval koncentrační tábor, který spravovali slovenští gardisté. Židé byli využíváni jako levná pracovní síla a postupně narůstalo násilí. Roku 1942 začaly jezdit transporty do vyhlazovacích táborů. Eva jako poloviční Židovka a její nežidovská matka se mohly potížím vyhnout, ale nechtěly opustit otce. Deportace pokračovaly a Andrej Fuchs ztratil práci a veškerou ochranu. 

Velkou pomoc jim poskytl přítel Heinrich Konrad, Němec z Uničova, který se svou manželkou Terezií rodině nabídl úkryt. Fuchsovi se ukrývali v ložnici, zatímco čtyřčlenná rodina Konradova žila v dalším pokoji. Všichni věřili, že válka brzy skončí. "Pan Konrad chodíval každé ráno debatovat s otcem – a pro otce bylo jeho přátelství v té samotě a nejistotě velmi důležité,“ vzpomíná Eva.  

V listopadu 1944 pochytali Němci všechny zbývající Židy z Močenku, ale rodina Fuchsova jim chyběla. "Vypsali tedy vysokou odměnu, pět tisíc slovenských korun pro toho, kdo prozradí, kde se skrýváme. Nikdo se nepřihlásil. O týden později odměnu zdvojnásobili, ale nebyli úspěšní," vzpomíná paní Eva.

Zachránce Vlado Mosnák

Úkryt už nebyl dále bezpečný a rodina musela vymyslet, co dál. Ve vsi se objevil nejmladší bratr paní Konradové Vlado Mosnák. Byl to voják, který působil v odboji, a o židovskou rodinu se postaral. Odvedl je do stohu, kde přenocovali, a ještě před svítáním je ukryl v kukuřičném poli. Paní Eva si vzpomíná, že její otec měl z celé situace silné deprese. "Pořád si vyčítal, že já a maminka trpíme kvůli němu. Maminka tehdy byla silná za nás za všechny," vypráví.

Rodina se ukrývala zhruba měsíc v polích, na vinohradech u různých sedláků, až nakonec skončila zpátky u Konradových. V lednu pak dostali zprávu, že Vlada Mosnáka a jeho staršího bratra a otce zatklo gestapo. Eva to těžce nesla, protože se s Vladem sblížila, a když se dozvěděla, že ho Němci poslali do Mauthausenu, bylo jí úzko. Z tábora se pak vrátil ztýraný, vážil osmatřicet kilogramů.

Po válce

Po válce byl Heinrich Konrad zatčen. Údajně kvůli německému původu, ve skutečnosti ale měli jistí lidé zájem o jeho majetek. Fuchsovi se mu snažili pomáhat, a když se dostal na svobodu, přestěhoval se s rodinou do Levic. V roce 1947 se paní Eva provdala za Vlada a měli spolu dva syny.

V novém, komunistickém režimu se jim ale nežilo klidně. V roce 1954 byl Vlado zatčen a odsouzen za údajnou zpronevěru. Poslali ho do Jáchymova, za rok byl propuštěn na amnestii, ale teprve po patnácti letech se dočkal rehabilitace. V roce 1998 udělila komise památníku Yad Vashem zachráncům rodiny Fuchsovy, tedy manželům Konradovým a Vladovi, titul Spravedlivý mezi národy.

Další příběhy Paměti národa čtěte ZDE >>>

Paměť národa v prostorách pod bývalým pomníkem Stalina v Praze chce otevřít výstavu ke 100. výročí republiky. Post Bellum vyhlašuje veřejnou celonárodní sbírku na webu www.nastalina.cz. Aby výstava mohla být otevřena, potřebuje vybrat 10 milionů korun. Pomozte i vy, a podpořte tak vznik výstavy ke 100. výročí republiky. 

720p 360p
Post Bellum pořádá sbírku na výstavu Paměť národa • VIDEO: 


Autor: Aneta Pařízková
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile