Marie Kantorová: V 16 letech pomáhala partyzánům přecházet hranice | Pro ženy | Blesk.cz

Marie Kantorová: V 16 letech pomáhala partyzánům přecházet hranice

8. března 2018 | 06:00

Dům její rodiny se nacházel přímo na hranicích se Slovenskem. Proto fungoval za války jako mezistanice pro pašeráky. Do pašování se zapojil také otec paní Marie a ona mu pomáhala. V šestnácti letech přes hranici převedla sama čtyři partyzány.

Paní Marie Kantorová, rozená Bartošková, se narodila v roce 1928 na samotě Orsákovice u Soláně v Novém Hrozenkově. Když byla malá, přestěhovala se rodina na chalupu, která sloužila jako pasekářské obydlí na samotě Stodolisko pod Velkým Javorníkem. Její otec Josef Bartošek byl členem pastevního družstva a sedláci z okolí mu vždy na léto nechávali svůj dobytek, který se volně pásl po loukách. Do práce se zapojovala celá rodina a malá Marie na pastvinách trávila prázdniny. 

Poklidné dětství skončilo vznikem protektorátu a Slovenského štátu v březnu roku 1939. Protože pastevecký dům rodiny stál přímo na hranicích, byli často navštěvováni německými pohraničníky, ale také pašeráky. Do pašování se zapojoval také otec paní Marie. Ten ji jednou poslal s cigaretami do Velkých Karlovic. "Dokonce jsem přenášela cigarety. Tatínek mi je dal. Měla jsem to donést komusi do dědiny, ale Němci mě chytli. Samozřejmě to sebrali. Tatínek musel jít na celnici, zapsat protokol. A oni to poslali na Amtsgericht do Ostravy. Jenomže to bylo asi řízením Božím nebo osudu, já nevím – zkrátka šli jsme spát k babičce. Spali jsme tam s tím, že pojedeme ve čtyři hodiny vlakem do Ostravy. My jsme ten vlak zmeškali a on nám ujel. Ten den přišel nálet na Ostravu. Amtsgericht rozbili, všechno se rozbilo a nic z toho nebylo. Tak my jsme se zachránili, že jsme tam nejeli," vzpomíná paní Marie.

Partyzáni na Velkém Javorníku a odbojová činnost rodiny Bartošků

Na konci srpna roku 1944 vypuklo na Slovensku Slovenské národní povstání. V části Javorníků, která se nacházela na území Slovenska, se shromáždilo velké množství partyzánů. K ilegálním přechodům bylo potřeba využívat spojky, které dobře znaly prostředí. Mezi ně patřil také otec paní Marie. Marie mu tedy pomáhala a sama převedla čtyři partyzány. Někteří z nich se také často stavovali u nich v chalupě, aby se posilnili a odpočinuli si. Nikdy ale nezůstávali na noc. "Nikdy se s Němci u nás nesetkali. To by byla potom hrůza. To by nás potom vypálili všechny," říká paní Marie.

V září téhož roku dostal celý partyzánský oddíl, který se později na Moravě změnil v 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky, příkaz přesunu na Moravu. Při jednom z přesunů došlo k ozbrojené srážce s Němci. Byla to největší srážka na území Čech a Moravy za celou dobu fašistické okupace. Marie Kantorová a otec ten den zrovna hnali dobytek do Velkých Karlovic a do této přestřelky se omylem zamotali. Rychle se proto schovali do blízké chalupy – na Světlé – do sklepa, kde čekali, až utichnou boje. Za čtrnáct dní se přechod opakoval znovu a tentokrát se povedl...

Počátkem května 1945 se k Javorníku dostala Rudá armáda. V jejím čele šel 1. čs. armádní sbor. Na Stodolisku se nejdříve objevili ustupující Němci a zanedlouho po nich českoslovenští vojáci. Průchod pohořím ale nebyl zadarmo a i na hřebeni Javorníku – v prostoru Ztracence – proběhly boje, které měly své oběti. "Tam byla přestřelka na Javorníkách. Padl tam jeden Němec a tři Čechoslováci, na tom Ztracenci. Tatínek je potom vezl do Karlovic," vzpomíná paní Marie.

Život po válce

Marie Kantorová ještě ve válečném období absolvovala ve Velkých Karlovicích zemědělskou školu. Mezi léty 1946–1948 vystudovala rodinnou školu u sester svatého Kříže v Holešovicích. Ve druhém ročníku si ke studiu přidala kurz pro laické učitele náboženství. Po ukončení školy odešla do Třemešku u Oskavy, tam se hned po válce odstěhoval i otec a následně zbytek rodiny. Pamětnice v Třemešku a v okolí vyučovala náboženství. V roce 1954 byla tato výuka zrušena, a tak šla pracovat do obchodu. 

V současnosti žije Marie Kantorová v Třemešku u Oskavy se svým manželem Vilémem Kantorem, kterého znala už za války, protože také spolupracoval s 1. čs. brigádou Jana Žižky a při svých přechodech Javorníků se často stavoval u rodiny Bartošků.

Další příběhy Paměti národa čtěte ZDE >>>

Paměť národa v prostorách pod bývalým pomníkem Stalina v Praze chce otevřít výstavu ke 100. výročí republiky. Post Bellum vyhlašuje veřejnou celonárodní sbírku na webu www.nastalina.cz. Aby výstava mohla být otevřena, potřebuje vybrat 10 milionů korun. Pomozte i vy, a podpořte tak vznik výstavy ke 100. výročí republiky. 

720p 360p
Post Bellum pořádá sbírku na výstavu Paměť národa • VIDEO: 


Autor: Aneta Pařízková
1080p 720p 360p
DesktopMobile