10°C
Střevní mikrobiom je velké téma, o kterém se teď začíná právem více mluvit. „Bakteriální osídlení těla v podstatě určuje úplně vše. Nejde tak oddělit to, co jsme my, a to, co jsou ty bakterie, protože jak žijí ony, tak žijeme i my. V podstatě jsme ve vzájemné harmonii a symbióze, kterou bychom měli podporovat, aby to zdraví fungovalo po všech stránkách,” vysvětluje výživová koučka Markéta Gajdošová. Je tak zapotřebí střeva takzvaně zdravě krmit. To ovšem značná část populace nedělá a potýká se pak s mnoha zdravotními problémy, jejichž příčinu není schopna rozklíčovat.
„Mikrobiom si můžete představit jako pavučinu, která se rozprostírá po celém lidském těle a zahrnuje veškeré jeho stránky – to odpovídá nadvládě, kterou mikrobiom nad lidským tělem má. Pokud byste přetrhli jedno z vláken pavučiny, nic by se nestalo, ale pokud byste pokračovali a postupně zpřetrhávali další a další vlákna, rovnováha by zmizela a celý systém by se nakonec zhroutil," dočteme se na webových stránkách Institutu funkční medicíny a výživy. „Zdravý mikrobiom je zásadní pro naše zdraví i zdravou hmotnost. Odhaduje se, že se jedná asi o sto bilionů organismů, jejichž genetická informace převyšuje tu lidskou asi stopadesátkrát," uvádí dietoložka a propagátorka zdravé stravy PharmDr. Margit Slimáková, která se o mikrobiom v posledních letech aktivně zajímá.
„Nezávisle na tom, jestli se bavíme o redukci váhy, psychické pohodě, stavu pleti nebo dalších aspektech zdravého bytí, je v našem zájmu mít mikroflóru v rovnováze. Je třeba podporovat diverzitu vnitřního prostředí, protože to určuje v podstatě kvalitu těch aspektů, které se tím dají ovlivnit," tvrdí Markéta Gajdošová. Každý krok opačným směrem se totiž podepíše na našem zdraví. Podle specialistky v oblasti zdravotní prevence Margit Slimákové je střevní mikrobiom velice snadno narušitelný. "Nejvýznamnější negativní vliv je u antibiotické léčby, rovnováhu poškozují i nezdravá strava, stres, kouření, přemíra čistoty, chemické látky (herbicidy, pesticidy) a některé léky," popisuje Margit Slimáková v jednom ze svých odborných článků.
Co dělat pro to, abychom měli zdravý mikrobiom?
- konzumace zdravých potravin v jejich přirozené podobě (např. čerstvé ovoce a zelenina, obiloviny, luštěniny atd.)
- potraviny s vysokým obsahem vlákniny
- probiotika (např. kysané mléčné výrobky, kvašená zelenina...) a prebiotika (viz vláknina)
- kvalitní pitný režim
- pravidelný pohyb
- pobyt v přírodě
- minimalizace stresových faktorů.
„Pokud se chceme o mikrobiom starat, čímž se staráme i sami o sebe, tak je třeba vrátit se po všech stránkách ke zkvalitnění jednotlivých faktorů životosprávy, ať už se jedná o výživu, pohyb, prostředí, ve kterém žijeme, nebo o vztahy. V praxi to znamená vrátit se k úplné přirozenosti," radí závěrem odbornice na výživu Markéta Gajdošová.
