Úterý 22. září 2020
Svátek slaví Darina, zítra Berta
Jasno 23°C

Potíže při menstruaci: Co je normální a kdy raději vyhledat lékaře?

13. srpna 2020 | 06:00

Menstruace obvykle nastává každých 21 až 35 dní, trvá od dvou do sedmi dnů a průměrně při ní žena ztratí 20 až 80 ml krve. Toto rozpětí je poměrně široké. Varovat by vás tedy mělo spíše než odchylka od průměru to, že se děje něco jinak, než jste zvyklá. Jaké problémy mohou nastat, co s nimi dělat? 

Nepravidelná menstruace

Lékaři hovoří o amenorhee a rozlišují u ní dva druhy. První se vyskytuje u mladých dívek, které nezačnou do 15. roku života spontánně menstruovat, například kvůli hormonálním potížím nebo problémům s vaječníky či dělohou. 

O druhé variantě se hovoří, jestliže se menstruace zastaví, a to nejméně na dva měsíce, u dospělé ženy, která předtím již víceméně pravidelně menstruovala (a zároveň není těhotná ani v menopauze).

„Příčiny sekundární amenorhey mohou být různé, obvykle jsou to různé hormonální výkyvy způsobené stresem, náhlým úbytkem či nárůstem váhy, ale třeba také poruchami hypofýzy, štítné žlázy či nadledvinek. A pak jsou to různé nemoci, například syndrom polycystických ovarií či nádor na vaječnících. S vynecháváním menstruace se rovněž často potýkají aktivní sportovkyně, u nichž za amenorheou stojí nadměrná fyzická zátěž,“ vysvětluje gynekolog Pavel Turčan.

Silné krvácení, špinění či sraženiny

Dalším okamžikem, kdy zbystřit, je vyšší intenzita krvácení. Lékaři se obvykle shodují, že by při běžné menstruaci žena neměla krvácet déle než sedm dní a neměla by krvácet natolik silně, aby vložka či tampon zcela nasákly za méně než tři hodiny.

„Silné krvácení může značit narušení hormonální rovnováhy, ale také problémy s dělohou, jako jsou například polypy či fibroidy, endometrióza, adenomyóza či ještě hůře rakovina dělohy. Proto by zejména ženy nad 35 let věku či s rizikovými faktory měly zbystřit, pokud začnou při menstruaci krvácet výrazně více než obvykle, a bez odkladu by se měly nechat vyšetřit,“ varuje gynekolog.

Stejně tak by se při běžné menstruaci neměly v menstruační krvi tvořit větší krevní sraženiny. Obvyklé pak není ani to, aby žena krvácela – či takzvaně špinila – mimo menstruační dny.

Pokud k tomu dochází, může to značit řadu potíží od poranění vaginy přes polypy, fibroidy, pohlavní choroby, jako jsou chlamydie nebo kapavka, až po rakovinu děložního hrdla, dělohy nebo vaječníků.

Bolesti

Varovným signálem může být také změna intenzity křečí a bolesti. Menstruační křeče způsobují obvykle kontrakce dělohy, která se tak snaží vypudit odlupující se děložní výstelku. Většinou se dostavují den až dva dny před začátkem menstruačního krvácení a trvají dva až čtyři dny. Některé ženy pociťují křeče jen mírné, jiné kvůli nim doslova trpí.

Zvýší-li se u vás náhle bolestivost jindy mírných křečí, opět to může ukazovat na to, že vaše menstruace neprobíhá normálně. Bolestivé křeče mohou indikovat děložní fibroidy, endometriózu, adenomyózu, pánevní zánětlivou nemoc či některé pohlavní nemoci. Častou příčinou ovšem bývají i zvýšený stres nebo problémy s pánevním dnem či páteří.

Jak vám při menstruačních problémech pomůže cvičení, zjistíte na webu Mojezdravi.cz

Autor: Marie Chmelíková