Zápalu plic se odborně říká pneumonie a ročně jím v České republice onemocní asi sto tisíc lidí. Což je hodně. Naprostá většina z nás si navíc riziko onemocnění vůbec nepřipouští a za nejefektivnější zbraň proti nemoci považuje zdravý životní styl a nekuřáctví. „To je bohužel mýtus, který se nedaří vykořenit. Skutečnost je taková, že výskyt zápalu plic se zvyšuje především v souvislosti s věkem. A může zasáhnout i člověka, který aktivně sportuje a dodržuje zásady zdravého stravování,“ říká profesor Petr Pazdiora, přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty UK v Plzni.
O možnosti preventivního očkování ví podle jeho slov jen přibližně 17 % Čechů. Přitom je pneumonie 12krát častější příčinou úmrtí než třeba chřipka. Proto odborníci považují informovanost laiků o rizicích zápalu plic a také o možnostech preventivního očkování pneumokokovou vakcínou za velmi důležitou. „Lepší prevence určitě pomůže zachránit nejeden život,“ říká epidemiolog Jaroslav Zedníček.
Pneumokok a stres
Podle MUDr. Milana Trojánka z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce v Praze je nejčastějším původcem zápalu plic bakterie pneumokok. Můžou to ale být i viry, houby (plísně) a paraziti. Choroba se diagnostikuje nejen podle příznaků, ale hlavně i podle rentgenu plic a výsledků krevních testů. Většině zápalů plic předcházejí velká únava a stres. Člověk je oslabený, a jeho imunitní systém tak může snáze podlehnout invazi bakterií nebo jiných patogenů, které chorobu způsobují.
Zdravým lidem se nevyhýbá
Vždy je také třeba vyloučit jiná onemocnění, která můžou mít podobné příznaky – nádory plic, záněty pohrudnice, tuberkulózu, zánět průdušek a podobně. Právě se zánětem průdušek si lidé pneumonii často pletou. Ten ale postihuje jen stěnu větších průdušek, zatímco pneumonie zasáhne i plicní sklípky.
Více nejen o zápalu plic se dočtete v prosincovém čísle Blesk Zdraví, které je od středy 23. listopadu v prodeji.
