Zápalu plic se odborně říká pneumonie a ročně jím v České republice onemocní asi sto tisíc lidí. Což je hodně. Naprostá většina z nás si navíc riziko onemocnění vůbec nepřipouští a za nejefektivnější zbraň proti nemoci považuje zdravý životní styl a nekuřáctví. „To je bohužel mýtus, který se nedaří vykořenit. Skutečnost je taková, že výskyt zápalu plic se zvyšuje především v souvislosti s věkem. A může zasáhnout i člověka, který aktivně sportuje a dodržuje zásady zdravého stravování,“ říká profesor Petr Pazdiora, přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty UK v Plzni.

O možnosti preventivního očkování ví podle jeho slov jen přibližně 17 % Čechů. Přitom je pneumonie 12krát častější příčinou úmrtí než třeba chřipka. Proto odborníci považují informovanost laiků o rizicích zápalu plic a také o možnostech preventivního očkování pneumokokovou vakcínou za velmi důležitou. „Lepší prevence určitě pomůže zachránit nejeden život,“ říká epidemiolog Jaroslav Zedníček.

Pneumokok a stres

Podle MUDr. Milana Trojánka z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce v Praze je nejčastějším původcem zápalu plic bakterie pneumokok. Můžou to ale být i viry, houby (plísně) a paraziti. Choroba se diagnostikuje nejen podle příznaků, ale hlavně i podle rentgenu plic a výsledků krevních testů. Většině zápalů plic předcházejí velká únava a stres. Člověk je oslabený, a jeho imunitní systém tak může snáze podlehnout invazi bakterií nebo jiných patogenů, které chorobu způsobují.

Zdravým lidem se nevyhýbá

„Často se stává, že nemoc zaskočí i předtím zcela zdravého člověka. Příznaky můžou být velmi nespecifické, ale častými jsou například kašel, únava, bolesti při nádechu, občas se objevuje i vykašlávání krve, zimnice a silné bolesti hlavy. Velmi různorodá bývá u zápalu plic teplota. U někoho vystoupá i ke čtyřiceti stupňům a výše, jiní lidé ji můžou mít jen zvýšenou. Jde většinou o pacienty se sníženou imunitou, ale ani to není pravidlo… Proto je tak důležité, aby podezření na pneumonii potvrdily rentgen a vyšetření krve,“ říká epidemiolog Zedníček.

Vždy je také třeba vyloučit jiná onemocnění, která můžou mít podobné příznaky – nádory plic, záněty pohrudnice, tuberkulózu, zánět průdušek a podobně. Právě se zánětem průdušek si lidé pneumonii často pletou. Ten ale postihuje jen stěnu větších průdušek, zatímco pneumonie zasáhne i plicní sklípky.

Více nejen o zápalu plic se dočtete v prosincovém čísle Blesk Zdraví, které je od středy 23. listopadu v prodeji.

Chřipka a nachlazení se hlásí ke slovu, jak stoná váš muž? Otestujte si ho a zasoutěžte si o wellness pobyty! Více inforamcí ZDE.