Jak jinak než to odpíchnout od brýlí, když je máme všude kolem! Ty už máš nějaké dioptrie na čtení... Kdy to začalo?
Začalo to brýlemi ne na čtení, ale na dálku. V svých osmnácti letech, kdy jsem si dělala řidičák, jsem zjistila, že prd vidím na dálku, takže jsem šla k očnímu a tam zjistili, že mám -2,5 dioptrie na každé oko. Od té doby nosím čočky a brýle. V těch ale nejsem moc vídána, spíše v kontaktních čočkách, které zase nejsou vidět, protože dneska jsou ultratenké. Ale vyhovují mi, o žádné operaci jsem zatím nepřemýšlela, takže jsem takhle spokojená.
A na čtení – je to teda ještě všechno v pořádku? U mě se to začalo zhoršovat ve čtyřiceti...
Ano, já přesně vím, co říkáš, protože ten problém je, že u těch, kdo dobře vidí na dálku, spousta z nich má problém s viděním na blízko, který přichází s věkem. Mně jednou řekla jedna optometrička, že si nemám dělat laserové operace, protože potom budu nosit třeba v pětačtyřiceti brýle na blízko, protože nebudu vidět, ale když to neudělám a vydržím, tak nebudu mít ten syndrom dlouhé ruky. Tím, že nevidím na dálku, tak zrak na blízko vydrží a funguje déle.
Když se tu rozhlédnu, tak je tu tolik různých designů brýlí. Nelákají tě?
Doma mám několik brýlí a tak nějak je i nosím. A myslím si, že mi i sluší, jenom dávám přednost kontaktním čočkám, protože jsem na ně zvyklá a protože je to pro mě pohodlnější. Teď jsme dva roky rouškovali, a to bylo úplné peklo, jak se pořád nějakým způsobem zamlžovaly, tak jsem raději byla v čočkách. Ale někdy jsem ráda v krásných dioptrických brýlích za sexy samici, to je paráda.
Brýle v osmnácti, to muselo být ale docela trauma, nebo ne?
Bylo to blbé. Byla jsem strašně ráda, že fungují čočky, že si je umím dávat do oka, a nechtěla jsem být obrýlená.
Proč myslíš, že brýle mají takové stigma?
Myslím si, že teď už to stigma není, že je mnohem větší výběr než dřív a spíš je to vlastně cool a moderní brýle nosit.
Skončilo léto, začal zase školní rok – jak jste do něj se synem vkročili?
Úplně v pořádku. Hlavně jsme velmi rádi, že to není on-line, ale že může chodit do školy. A Kristý je teď v devítce, rozhoduje se, i když už má celkem vybrané školy. Byli jsme se podívat na dnech otevřených dveří. Možná to bude klasické gymnázium nebo škola managementu. Učí se moc hezky a je šikovný, takže z něho mám radost a je to fajn.
Takže ho spíš láká studium, než aby z něho byl influencer, jak to chtějí všichni?
Stoprocentně, on je introvert a nemá rád tyhle předváděčky, a za to jsem velmi ráda.
Snila jsi někdy o tom, co z něj bude? Co bys chtěla, aby z něho bylo?
Architekt! Mně by se to moc líbilo, protože umí moc dobře jazyky. Umí anglicky, plynně francouzsky, protože jsem chtěla, aby chodil do takové základní školy, která ho naučí jazyky, dokud je mozek nejaktivnější. Potom hezky maluje, jde mu matematika, má představivost, je hodně tvořivý, takže si myslím, že tenhle obor by mu seděl. Navíc může s takovým oborem cestovat po celém světě a s jazyky se domluví, takže může fungovat. A je to sexy! Umí na hudební nástroje, takže si myslím, že i pro holky bude atraktivní mít architekta, který umí na piano, na bicí a umí několik jazyků.
Jestli umí vařit, tak to už je úplně ideální partie!
Také má občas tendence něco dobrého uvařit, ale vařit mají ženský.
Jak on se dívá na tuhle tvou vizi?
Líbí se mu to, takže já si myslím, že by to mohlo klapnout.
Jak to popisuješ, tak to vypadá, že budeš mít doma velmi žádaného muže, o kterého se budou ženy "rvát". Už o tom takhle přemýšlíš?
Jo, líbí se holkám a ony zase jemu. Takže je všechno v pořádku. To jsem si oddechla, že se mu líbí holky.
Změnilo se něco u tebe, co se srdečních záležitostí týče?
Něco ano. Teď jsem zadaná, zamilovaná, nosím už několik měsíců růžové brýle a toužím je nikdy nesundat.