4°C
Dano, vy už nejste v tanečních soutěžích nováčkem, už jste tančila ve StarDance. Snímá to z vás nervozitu?
Dana: Máte pravdu, že jsem měla možnost si zatančit ve StarDance, což jsem byla tenkrát moc šťastná, protože to byl projekt České televize, ale tohle je zase něco jiného. Mezera mezi StarDance a Roztančeným divadlem je veliká, spoustu věcí zapomenete, a my jsme dokonce dostali valčík a sambu. Sambu jsem tam tančila, ale valčík ne.
Danieli, jaká je Dana tanečnice? Měl jste možnost se s ní už sžít?
Daniel: Ano, už jsme měli několik možností a párkrát jsme trénovali. Dana je superpřizpůsobivá, šikovná, kreativní a má obrovskou výdrž.
Dano, jak budujete svou kondičku, že máte takovou výdrž?
Dana: Za to asi může manžel, protože mě prohání na kole. Zjistila jsem, že na dovolené v Rakousku, kde jsme byli deset dní, jsem najela asi tři sta kilometrů. Takže fyzičku mi buduje manžel, ale mám ji i díky divadlu.
Takže nejste ta manželka, která nadává, že ji manžel tahá po kopcích... Vás kolo nerozděluje, vy to děláte ráda?
Dana: Manžel netančí, to bychom spolu nedělali žádné zájmy a žádné sporty, takže spolu lyžujeme a jezdíme na kole. Manžel tančil, jenom když mě balil, první rok. Jak si mě vzal, tak přestal tančit, takže je rád, že chodím na tréninky s Danem – a mohl by nám k tomu třeba hrát na piáno.
Dane, nebyl jste nervózní, že budete tančit s takovou hvězdou?
Daniel: Upřímně, chvilku ano, ale při prvním setkání se to rozplynulo, protože Dana je super a moc jsme si sedli.
Je to podle vás důležité, aby si dva lidé sedli takhle před tím, než spolu tančí?
Dana: Já nemám srovnání, jaké by to bylo, kdybychom se s Danem neměli rádi, asi by se to nějak zatančilo a udělalo, ale takhle je to lepší, protože se na tréninky strašně těším.
Daniel: Myslím si, že je opravdu podstatné, aby si dva lidé rozuměli, protože jinak by ty tréninky byly úplně o něčem jiném.
Jak připravujete na základě vaší tanečnice choreografii?
Daniel: Dostali jsme hudbu, která je pro mě zásadní, potom jsme zkoušeli možnosti, které jsme společně schopni vytvořit, a potom jsme to společně dávali dohromady. Nějakou kostru jsem tedy vymyslel, ale potom se to vyvíjelo podle toho, co jsme potřebovali a co bylo možné.
Nevymyslel si na vás Dan něco, o čem byste řekla, že je to totálně krkolomné, že do toho tedy nejdete?
Dana: Ono je to spíš obráceně, že já bych spíš chtěla, aby ta zvedačka byla těžší a složitější, protože něco už nám jde tak, že bychom mohli udělat nějakou nástavbu, ale uvidíme, jak to dopadne. Ještě máme docela čas a nemáme oba tance úplně hotové, tam na nás myslete a držte nám palce. Hlavně mně tedy, ať neudělám ostudu.
