Vedle toho, že budete v jedné z novinek na programu televize Nova na podzim, zaujalo vás tam ještě něco osobně?
Vedle Gum je to rozhodně Král Šumavy, což bude určitě zajímavé téma, dělá to David Ondříček, takže si myslím, že to může být lákavé.
Jak často máte čas na sledování televize?
Já ji sleduji poměrně často, když je tam fotbal. V podstatě, kdyby neexistoval fotbal, tak bych televizi nemusel mít. Ale je pravda, že občas se s Karin dívám i na nějaký seriál na Netflixu nebo HBO. Když mi oznámí, že bych to měl opravdu vidět, protože je to zásadní. Teď mi doporučovala Sexuální výchovu, nevím proč, ale k tomu jsem se zatím nedostal, protože začal fotbal a není na to čas.
Jakému žánru dáváte přednost?
Teď jsme museli zkouknout Stranger Things, poslední sérii, a také se vrátily díly Peaky Blinders, samozřejmě jsme viděli všechny Hry o trůny a Koruny, zkrátka ty klasické věci, na které kouká každý.
Teď k tomu vašemu seriálu, který režírovala vaše manželka. Je to takhle váš první společný počin?
My jsme se potkali poprvé v roce 2006, když točila svůj první celovečerní film Pusinky, ve kterém mi nabídla roli, ale nakonec jsem nemohl z časových důvodů. Pak jsme se potkali v roce 2011 na natáčení filmu Křídla Vánoc, kde se protnuly i naše životy. Od té doby mě režírovala jen v klipech kapely nebo mi pomáhala s koncertními show ve velkých halách nebo na Strahově, to potřebuje trochu dohled.
Takže od doby, kdy se stala vaší manželkou, je to v podstatě první projekt. Nedělá vám to doma rotyku?
My se respektujeme v tom, co děláme a co umíme, snad. Já ji velice obdivuji za to, jakým způsobem pracuje, jak umí režírovat a jak je připravená a ví, co chce. Musím říct, že ne každý režisér tohle v sobě má. Takže mně se s Karin dělá skvěle. Navíc ona ten seriál vymyslela kvůli tomu, že za ní přisel kolega David Švehlík a požádal ji, jestli by konečně po těch šestnácti letech, co spolu hrajeme v Ungeltu, vymyslela něco, abychom se mohli postavit před kameru. Ona jednou takhle vlezla do vany, otevřela si lahev šampaňského, a když z ní potom vylezla, tak řekla: „Mám seriál a napadl mě ještě i film.“ A skutečně k tomu seriálu konečně došlo, ona nám oběma vymyslela úplně jiné role, než na které jsme zvyklí, asi protože nás zná i v osobním životě... Dá se říct, že pro nás připravila životní role. Něco takového by nám nikdo jiný nenabídl.
Tak když vás dobře zná, je to ušití na míru, ne?
V podstatě ano, ale posunula to někam, kde top diváky rozhodně překvapí. Davida určitě v takové roli ještě neviděli a ta moje, ač je trochu na hraně a je to charakterně trochu rozviklaný člověk, má v sobě spoustu komiky a tolik komiky jsem myslím ještě nikde nepředvedl.
Teď už s Davidem hrajete osmnáct let v divadle a evidentně nemáte dost a nepřejedlo se vám to, takže to musí být výborný kamarád!
My jsme se potkali v Ungeltu na představení Láska a porozumění jako dva kluci, co se neznali. Naše zkoušení přerostlo v přátelství, které trvá dodnes, a to nejen na jevišti, ale právě i mimo to. Je nám spolu dobře, víme, co od sebe můžeme čekat, víme, že se o sebe můžeme opřít, a to je myslím to nejlepší, co herce může potkat. Já jsem to už někde zmiňoval, my jsme nikdy nenašli téma, u kterého bychom se pohádali, nikdy jsme na sebe nezvýšili hlas, jsme jak dva bráchové, kterým je spolu dobře.
Už končí léto, podzim za dveřmi – máte ho rád, těšíte se?
Já mám rád léto, a čím jsem starší, tím mám léto raději. Když tady začne podzim, tak já se snažím unikat do končin, kde je léto, abych si ho užil jinak než v Čechách. Tady totiž od března, dubna začíná koncertní sezona, takže nikam nevyrážím, protože hrajeme, hrajeme a hrajeme. Když léto přejde, tak se ohlédnu a zjistím, že jsem ho zase strávil v práci. Sice v krásné práci, kterou má člověk rád, ale pořád v práci. Někdy kolem poloviny září balím kufry a snažím se veškerý čas až do následujícího března, dubna trávit tam, kde léto je. Už se strašně těším, protože devatenáctého září mi začíná dovolená a vyrážím za teplem a budu si užívat to léto, které mi tady uniklo mezi prsty.
Užíváte si to léto vždycky na stejném místě, nebo jste dobrodruzi?
Hodně jsme toho zcestovali a hodně jsme toho projeli a samozřejmě v tom i pokračujeme, ale máme už také místo, kam se vracíme mnohem častěji než kamkoliv jinam, a tím je Dubaj. Mám pocit, že kromě počasí vás neustále překvapuje něčím novým. Tohle bude to místo, kde budeme podzim a zimu trávit nejvíc.