Neděle 21. dubna 2024
Svátek slaví Alexandra, zítra Evženie
Zataženo, déšť se sněhem 7°C

Zdeněk Žák je rockerem: Na covid nevěřím, lidi by měli jíst česnek!

2. července 2021 | 06:00

Jsou eroticky závislí, ale rozhodli se s tím něco udělat. Úspěšná divadelní hra Pánský klub, kterou napsal a režíroval Matěj Balcar, bude mít již brzy filmovou podobu. K pětici erotomanů, kteří se rozhodli řešit svůj problém prostřednictvím skupinové terapie, patří i Zdeněk Žák. Hraje vyžilého rockera Gigiho.

Viděla jsem, že jste si na chvíli dřímnul…

Kdy, kde?

Teď o pauze mezi natáčením. Dokonce  vsedě, na židličce.

No jo, protože jsme tady už od rána od sedmi. A dneska je takové dusno…

…A vy jste zrovna ohrožený druh.

V jakém smyslu?

Covidovém. Příští rok vám bude sedmdesát, takže jste ročník, který ta nemoc podle statistik přímo válcuje.

Já na covid nevěřím! A zatím jsem v pořádku.

Nevěříte, že ten virus existuje?

Podle mě je to chřipka. Když budu dělat z chřipky něco hrozného, tak to holt bude hrozné. Ale kdyby se lidem místo strašení řeklo, ať se starají o svoji imunitu a jedí vitaminy, dalo se mnoha věcem zabránit. A ne že první, co prohlásí, je, že česnek nepomáhá. To se zbláznili, protože na posílení imunity nic lepšího neexistuje.

Takže nouzový stav jste asi nevítal…

Naopak, byl jsem strašně naštvaný, protože si myslím, že to celosvětový šílenství kolem covidu je nesmysl.

A v září tu prý bude zase. Včetně karantény a podobných radostí.

Tak asi na tom ještě nevydělali dost peněz! Nic jiného v tom nebude.

Video se připravuje ...
Herec Zdeněk Žák: Vánoce nedržím od 15 let, přijdou mi zbytečné • VIDEO: Pavlína Horáková, Lukáš Červený

Co jste dělal, když jste měl tolik volného času?

Žiju u Českého Brodu, máme tam zahradu, včely, koně… Takže bylo pořád co dělat. Ale o chod domácnosti se starala hlavně manželka, já vyučoval on-line na Mezinárodní konzervatoři. A to bylo taky pěkně šílené, učit sedm dětí herectví přes obrazovku. To byla velká blbost, co ti nahoře vymysleli.

Tak pojďme k příjemnějším věcem. Máte pěkný rockerský kostým, jak se v něm cítíte?

Rockera hraju poprvé v životě a je to takový zvláštní. Když jdu z natáčení do cateringu nebo opačně, lidi se za mnou otáčejí. Asi si říkají: na co si to ten starý dědek hraje?

A líbí se vám postava, kterou hrajete?

Krásná postava to je a ze všech těch protagonistů má nejpalčivější problém. Jede v tom celej svět. Ale já ho nesmím prozrazovat. V podstatě jsem rocker, který hrál s Mickem Jaggerem a dalšími hvězdami, vrátím se do Česka a jsem překvapený, co se tady děje.

Nezáviděl jste někdy život rockerům?

Mě to v mládí minulo. To byla spíš taková pop music, co jsem já poslouchal. Ale mám to rád, třeba muziku, co hraje Janda s Olympiky. Ale sám na žádný nástroj neumím, tak můžu jenom závidět.

Mají podle vás zajímavější život než herci?

To si nemyslím, leda že by si ho zajímavější udělali. Ve scénáři se mluví o drogách, marihuaně a podobných věcech. A když se tak na ty kluky z Rolling Stones dívám, tak tomu i docela věřím. Tady to nebylo možný. Za nás se fetovala okena, iron a podobné věci. Nebo se dělaly topinky na induloně.

To neznám!

To dělali kluci na vojně, že si smažili chleba na induloně. Ale mně osobně to nechutnalo, připadalo mi to naprosto blbý. Ale oni si nejspíš taky dost vsugerovávali, že to má nějaké účinky. Každopádně to bylo pěkně nezdravý. Nebo jsme si nechali v hrnku dlouho louhovat čaj. Ale na mě to žádné povzbuzující nebo halucinogenní účinky nemělo.

Co budete dělat s těmi vlasy, které jste si kvůli roli nechal narůst? Necháte si je?

Kdepak, hned v polovině července to půjde dolů. Těším se, až se vrátím zpátky do svých kolejí. Už kvůli divadlu. Ve většině rolí bych takhle vystupovat nemohl. To by si lidi říkali, že jsem se zbláznil.

Byl jste na pohřbu Niny Divíškové. Jaký jste spolu měli vztah, kamarádský?

Ona byla starší než já, takže přímo kamarádkou nebyla. Ale Honza Kačer, její manžel, mě režíroval, tak jsem ho šel podpořit. S paní Divíškovou jsem zkoušel hlavně v Divadle Bez zábradlí, kde jsem se s ní seznámil. Musela odtamtud pak vzhledem ke svému věku odejít. A byla taky na oslavě mých šedesátin. Vždycky jsme spolu prohodili pár slov, když jsme se někde potkali. Je mi líto, že takoví lidé odcházejí, byla to statečná ženská. To, co zakoušeli kvůli politice… Já byl v té době mladší, tak jsem to tak nevnímal, ale teď zpětně mi dochází, co všechno si za totáče prožili. Kolikrát Honzu odvolali a zase se vrátil a pak ho zase odvolali… Stateční lidi to byli, hrozně.

Odešla i paní Šafránková…

Tu jsem ale znal strašně malinko. Hráli jsme spolu v jednom seriálu, ale já tam měl jenom maličkou roličku. Skoro jsme se neznali. Ale byla stará skoro jako já, takže jsem sledoval její filmy a obdivoval ji. Hlavně se mi líbila jako žena.

Gigiho hrajete i v inscenaci Pánský klub, kterou uvádí divadlo Jana Hrušínského. Je to hodně jiné, hrát ho teď ve filmu?

Je. Protože ten scénář je oproti divadelnímu trošku upravený. Takže pro mě je teď nejtěžší dávat pozor, aby moje věty zněly co nejpřirozeněji. Hlavně to má i trošku jinou dějovou linii. Takže s tímhle se člověk musí vypořádat.

autor: Ivana Bachoríková

Autor: Ivana Bachoríková
Video se připravuje ...