2°C
Báro, jak jste vkročila do nového roku?
Dobře, slyšela jsem, že má být lepší než ten loňský, tak mám očekávání.
Věříte v numerologii?
Moc ne, jen mám ráda sudá čísla, ale žádný větší význam tomu nedávám.
Loni jste měla docela silnou dějovou linku v Ulici, teď maličko zeslábla. Co čeká Áju v novém roce?
Ta linka se zase rozjede, ale nemohu říct, co se stane. Ale bude to minimálně stejně zajímavé jako dosud.
Ája je hodně záporná postava, vždycky to vypadá, že by se mohla hnout trochu pozitivnějším směrem, ale nakonec to zase něco pokazí. Jak se vám taková záporačka hraje?
Já se právě snažím hledat co nejvíc těch světlých bodů, aby nebyla a priori záporná, ale jen "takový typ člověka". Existují takoví lidé, kteří si jdou tvrdě za svým, nemají moc empatie. V okamžicích, kdy se Ája dostane do úzkých, jako když se s ní rozešel Matěj, tak je vidět, že i ona má city a dotýká se jí to, i když méně než většiny lidí.
Herci, kteří hrají záporné postavy, se potýkají s tím, že je lidé zastavují na ulici a nadávají jim. Stává se vám to také?
Mně se to nestává, ale mám sestru jednovaječné dvojče, která se shodou okolností jmenuje Alena, říkáme jí Ájo jako postavě v Ulici, a jí se to stává. Přestože máme jinou vizáž, já jsem zrzavá, ona má hnědé vlasy a myslím si, že jsme i jinak dost rozdílné, tak z nějakého neuvěřitelného důvodu se tohle stává mé sestře. Takže nadávají mé sestře a ona to chudák odnáší.
Jak to sestra řeší, když se na ni někdo takhle vrhne?
Vždycky mi píše, že jí zase někdo nadával. Nemůžu vám ani říct, co jí ti lidé říkali. Vyslechla si spoustu nadávek. Mně se to nikdy nestalo, spíš mě lidé chválí, že se jim líbí, jak Áju hraju, nebo že se jim ta postava líbí.
Ono je vždycky třeba mít tam nějakou zápornou postavu. Herci většinou tvrdí, že se záporné role i lépe hrají – jak to máte vy?
Záporná postava je vděčná v tom, že v sobě nese drama a vnáší konflikt do situací, a když hrajete kladnou postavu, tak se občas těžko hledá ten drive. Může to potom sklouzávat do nudného stylu, takže záporná postava je zajímavější.
Nový rok začal dramatickou událostí, když Mastného našli v kaluži krve. Je pro vás napínavé číst nové scénáře a bojíte se, co se s Ájou stane?
Mám takový dojem, že si to spousta lidí přála, aby se mu něco stalo, protože on je opravdu hodně záporná postava, ještě víc než Ája. Takže to bylo takové podvědomé přání diváků, které scenáristé vyslyšeli. Občas když čtu scénáře, tak si říkám: Panebože, to už snad není možné. Dokonce se mi stalo to, že jsem si nebyla jistá, jak to zahrát.
Jak se učíte texty, máte na to nějaký fígl?
Paměť se dá docela dobře vycvičit. Já se učím texty docela s předstihem, protože mě baví, že si s tím pak můžu lépe hrát.
Máte ráda improvizaci, nebo vás to vykolejí?
Mám ji moc ráda, a když znáte text, můžete vnímat situaci a v momentě, kdy máte dobrého kolegu, tak už to není jen o tom textu a je to mnohem přirozenější.
Na co se těšíte v novém roce?
Čeká mě zkoušení v divadle s Petrem Vackem, na což se hodně těším, protože Petr je vyloženě má krevní skupina. Tajně jsme si dokonce vymysleli, že bychom mohli mít společnou dějovou linku v Ulici, což nám ještě nesplnili. Vymysleli jsme si, že oba dva skončíme v blázinci, Áje hrábne. A jinak jsem zvědavá, co tenhle rok přinese, bude to trochu jako ta herecká improvizace a doufám, že všechno dobře dopadne.
