Ač je vám teprve čtrnáct let, začínáte rozjíždět slibně svou kariéru. Zpíváte, tančíte, hrajete, co všechno ještě chcete zkoušet?
Miluji herectví, tanec a zpěv. S natáčením bych chtěla dál pokračovat, také divadlo bych do toho chtěla přidat, protože mě to baví ze všech věcí nejvíc.
Jablko tedy nepadlo daleko od stromu, co na to doma říkají?
Mamka i taťka mě v tom hodně podporují, strašně si toho vážím, že mám takhle skvělou rodinu, která mi dává podporu, a nemají s tím problém.
Neměli třeba jinou představu o tom, jaká by měla být vaše budoucnost?
Možná měli, protože si tím sami prošli, a jak říkají, chtěli by mě uchránit od šoubyznysu, ale já se tomu stejně nevyhnu. Baví mě to tolik, že nic jiného bych stejně dělat nemohla.
Když vás mamka sleduje, jak hrajete, má k tomu konstruktivní poznámky?
Určitě, ze začátku mi říkala, abych nemluvila tak rychle. Já ji vždycky vyslechnu, ale nakonec si to stejně udělám tak trochu podle sebe. Když se zlepším, tak mám radost, ale vím, že mamka je v tom moudřejší, a snažím se dbát jejích rad. Jsem ráda, že mám doma někoho, kdo mi může takhle poradit, je v podstatě taková má soukromá koučka.
Maminka má na svém kontě už také pár filmů – máte je všechny nastudované?
Já se přiznám, že jsem asi neviděla ani jeden film, ve kterém hrála. Docela to ale schytávám od lidí kolem. Jsem teď v prváku na střední a přišla jsem první den do školy a všichni mi říkali slečno Barboro. Já jsem na ně nechápavě hleděla. Až asi po týdnu jsem se dozvěděla, že mamka hrála v Saturninovi slečnu Barboru. A já to nevěděla!
Ani Kouř jste neviděla?
Znám jen takovou tu scénku z klubu a občas si tu písničku zpívám.
Nemrzí mamku, že jste nic, v čem hrála, neviděla?
Upřímně ne, nemyslím to zle. Mamka mi vždycky říká, že je to jedno, že se na to třeba někdy podívám, nejde jí o to, abych ji nějak obdivovala, spíš jí záleží na tom, abych ji brala jako mámu, ne jako herečku.
Co máte na mámě nejraději?
Mamku neberu jako herečku, když jsem byla malá, tak jsem nechápala, proč ji lidé poznávají na ulici. Jako máma je skvělá a mám na ní ráda úplně všechno.
Přijde vám, že to třeba je trochu jako přítěž, vyrůstat ve slavné rodině?
Možná někdy, párkrát jsem si prošla menšími rozbroji. Ale v podstatě je to v pohodě, já bych svou rodinu nevyměnila!
Říkala jste, že jste v prvním ročníku na střední. Jakou školu jste si vybrala?
Gymnázium Jana Nerudy, jsem na francouzském programu, takže je to trochu složitější, ale zvládám to, snažím se.
S tím vším, co máte kolem, se to těžko spojuje, proč jste nezvolila střední školu zaměřenou na herectví nebo zpěv?
Chci studovat všeobecnou školu a jsem ráda, že budu mít dvě maturity, z francouzštiny i z češtiny. Ještě přemýšlím, že bych chtěla studovat nějakou konzervatoř, studovala bych obě dvě školy zároveň.
To jste hodně ambiciózní!
Jsem, ale říkám si, že když má člověk sen, měl by si za ním jít a je jedno, co to stojí, hlavně když si ten sen splním.
Teď jsem četla, že jste s mamkou někde cestovala. Je to běžné, že spolu takhle vyrážíte na cesty?
Běžné to není, protože musíme sladit naše rozvrhy, veškerou školu a natáčení, jak moje, tak mamky. Je to trochu složité, kolikrát nemáme ani společný víkend, ale snažíme se si to vynahrazovat a jezdíme třeba do lázní. Chceme být spolu víc.
Máte bratra. Jak spolu vycházíte a je také takhle zaměřený jako vy?
Brácha vůbec nechce být na kameře a fotit se. Kariérou bude spíš pianista a studuje "Ježkárnu", klavír, a tím směrem jako já rozhodně nejde.
Co vás teď v nejbližší době čeká?
Zatím nemohu moc prozradit, ale něco se chystá, na co se lidé mohou těšit!