Petra Bučková: Nikdy mě nenapadlo mít děti, lidí je na světě hodně! | Pro ženy | Blesk.cz

Petra Bučková: Nikdy mě nenapadlo mít děti, lidí je na světě hodně!

3. června 2019 | 06:00

Petra Bučková (40) je jako vichřice, energie má na rozdávání. Dvanáct let byla zdravotním klaunem, hraje v Divadle Na zábradlí, v seriálu Ordinace v růžové zahradě, s Lukášem Hejlíkem se podílí na projektu LiStOVáNí. Má celkem vyhraněné názory. Je to někdo, koho si i po jednom setkání pamatujete.

Do povědomí lidí jste se zapsala hlavně jako Naďa z Ordinace v růžové zahradě. Není obvyklé, že jde ve čtyřiceti letech divadelní herečka do jednoho z nejsledovanějších seriálů u nás. Jak se to stalo?
Zaujala mě postava Nadi. Rozhodla jsem se tam jít pro tu zkušenost a nabídnout svou energii. Hodně jsem se při tom naučila řemeslně. Hrát na tři kamery, učit se hodně rychle texty. Pozorovat, jak se v takovém kolosu chovají lidé i mezi záběry, jak kdo utváří náladu. Jak se chová opravdový profík. No a co jsem nečekala a je naprosto nové, je, že mě lidé začínají poznávat.

Jaký je to pocit?
Zvláštní. Když se lidé chovají hezky a lidsky, tak je to příjemný. Teď jsem se dala do řeči s paní uklízečkou na záchodě, když jsem se líčila. A to mě baví. Prostě jsme si hezky pokecaly. Ale když si lidé myslí, že mě znají, protože znají postavu Nadi, a pokřikují na mě, je to strašně nepříjemné.

Váš přítel je Rakušan. Jak jste se seznámili?
Na evropské konferenci zdravotních klaunů v Chorvatsku byli i kolegové z Rakouska. Byla to úplná náhoda. Ani jeden z nás tam neměl být. Mně se tam nechtělo, protože jsem tehdy měla odjet do Afriky na misi a měla v sobě několik očkování. On měl zlomové období, kdy se rozcházel s přítelkyní… A najednou jsme seděli vedle sebe a od té doby jsme spolu. Jsme spojení ve všech směrech. V hlavě, srdci a je mezi námi vášeň. A hlavně sranda. Když není jednomu z nás dobře nebo se bereme moc vážně, tak to ten druhý vysmečuje. Humor nám dává patřičný nadhled.

Jak vám funguje vztah na dálku?
Funguje. Vyžaduje to plánování a odmítání zakázek z obou stran. Náš společný čas je tak vzácný, že si ho vážíme a radši odmítneme práci, abychom spolu mohli být. On jezdí za mnou, já za ním. Někdy se tři týdny nevidíme, ale mně to zase tolik nevadí, jsem ráda sama. Ty chvíle, kdy jsme opět spolu, jsou pak o to intenzivnější.

Otevřeně říkáte, že nechcete mít děti. Je to definitivní?
Mě nikdy nenapadlo, že bych měla mít děti, je nesmysl se do něčeho nutit. Je mi takhle dobře a myslím si, že lidí je na světě hodně. Děti by měly mít rodiče, kteří jim dají dobrou výchovu. Když na školách hrajeme o klukovi, který nemá tátu, nebo o tom, že se jeho rodiče hádají a on se při tom schovává pod peřinou, aby to neslyšel, 80 % dětí v hledišti tomu rozumí, protože to samy zažívají. Tak to prostě je.

S partnerem jste se na tomhle shodli?
On dítě má, takže já jsem vlastně nevlastní máma a je to krásný. A na tlaky okolí jsem si zvykla. Spousta lidí to vnímá jako problém, ale můj problém to není. Jestli jsem tím exot, tak ať jsem. Každý má právo se o svém životě rozhodovat sám. I o tom, jestli přivede na svět další život. Ale ve společnosti dětí se cítím dobře, rozumím si s nimi. Někdy si sama připadám jako pětiletý kluk. Mám sice tělo ženy, která umí být sexy, ale uvnitř jsem malý raubíř.

Celý rozhovor s Petrou Bučkovou si můžete přečíst v novém čísle tištěného Blesku pro ženy, které je k dostání na novinových stáncích nebo on-line na iKiosku ZDE >>>