Čtvrtek 26. prosince 2024
Polojasno 3°C

Příběh čtenářky: Mám lásku na dálku a jsem na to pyšná!

Eva má ve svých šedesáti letech milence. Myslí si, že to její muž ví, nebo alespoň tuší. Nic ale neřekl a ona je mu vděčná, že jí je oporou. I přes to, že už se nemilují jako dřív. Také je pyšná, že má vztah na dálku.
3. června 2012 | 06:23

Vedu dvojí život a nestydím se. A to mi letos bude šedesát. Vždycky jsem si myslela, že mě tohle nemůže nikdy potkat a vida, užívám si už sedmým rokem.

Děti jsou dospělé, můj muž žije výhradně svými zálibami. Je to náruživý myslivec a chovatel holubů. S těmi jezdí po výstavách a tohle mu ke spokojenému životu naprosto stačí. Mně ne. Pokoušela jsem se náš vztah osvěžit, provětrat, jak se dalo.

Manžela jsem přemlouvala k lázeňským pobytům, k cestě k moři, na víkendy do evropských metropolí. Chtěla jsem s ním začít chodit do tanečních pro starší a pokročilé. Vysmál se mi, že už jsem stará baba, tak co prý blbnu. Tak jsem si na just řekla, že se budu dobře bavit i bez něj.

Lázeňská láska
Eva má ve svých šedesáti letech milence. Myslí si, že to její muž ví, nebo alespoň tuší. Nic ale neřekl a ona je mu vděčná, že jí je oporou. I přes to, že už se nemilují jako dřív. Také je pyšná, že má vztah na dálku.
Autor: Profimedia.cz

Do lázní jsem vyrazila s kamarádkou. A tam se to stalo. V parku a na procedurách jsme se začali stále častěji potkávat s jedním elegánem z Prahy. Pak jsme občas zašli na kávu a na skleničku šampaňského. A já se za ty tři týdny zamilovala. Snažila jsem se svoje pocity držet na uzdě, ale když jsem viděla, že zamilovanost cloumá i mým prošedivělým společníkem, řekla jsem mu na rovinu, co cítím.

Sex v hotelu

On jen pokýval hlavou, že je na tom stejně. Po skončení pobytu jsme si vyměnili telefony a pak se začali asi jednou měsíčně vídat. Je to pro mě pokaždé balzám pro tělo i duši. Nádherně si popovídáme, zajdeme na koncert nebo výstavu, pomilujeme se v hotelu. Po každém takovém víkendu jezdím domů šťastná a spokojená. Tomu svému s chutí navařím, napeču, vyperu, vyžehlím.

Manžel je moje opora

Mám asi trochu výčitky. Asi na mně musí být vidět, že si občas někde užívám, ale můj muž se mě nikdy nezeptal, co se děje. Já nemám důvod svůj život jakkoli měnit, i když spíš žijeme s manželem už jen vedle sebe než spolu. Ani nevím, jestli ho mám pořád ještě ráda, už spolu ani nespíme, ale je pro mě celoživotní opora a pevná kotva v tomhle divokém světě. Navíc jsem mu vděčná, že se mnou před lety ustál moji těžkou nemoc a neopustil mě, i když to se mnou bylo hodně špatné.

S milencem proti nudě

V sousedství bydlí naše děti s vnoučaty, která miluji. Ze svého kraje bych nikdy neodešla, chyběly by mi kamarádky a prostředí. Milenec mi zkrátka jen trochu nudnější a stereotypní život zpestřuje. Jsem mu za to vděčná, i když zamilovanost po těch letech už samozřejmě taky vyprchala. Jen doufám, že nám to ještě nějaký čas vydrží. Mám lásku na dálku a jsem na to pyšná.

Čtenářka Eva

Autor: kac, Kema