3°C
Jak jste se ocitla tady mezi mumiemi?
Mám tady připravený jeden sarkofág a do něj si lehnu. To je samozřejmě legrace, jsem tu kvůli mému nadačnímu fondu, který se stará o vzdělání dětí z dětských domovů a plnění jejich snů o tom, čím by se v životě chtěly stát. Pro ně je to skvělá příležitost podívat se na unikátní výstavu a vzdělávat se.
Jak jste na tom s historií, měla jste ji ve škole ráda?
Měla jsem to trochu dané mou maminkou, která byla učitelkou dějepisu, takže se u nás dějepis probíral každý den a byla jsem k němu vedena.
Takže tady už pro vás není nic nového?
Znáte to, když dětem něco vnucujete, tak to je přesně to, co nemají rády. Já jsem na chuť dějinám přišla až ve starším věku, takže jsem to dohnala později.
Které období v dějinách vás nejvíc baví?
Na každém období je něco neuvěřitelného a naučného. Lidé by se měli dívat do dějin a poučit se, protože by se nám všem lépe žilo, kdybychom se poučili z chyb, které děláme. Bohužel je děláme pořád, ale to je asi nepoučitelnost lidstva. Myslím si ale, že znát dějiny je strašně důležité.
Mumie trochu nahánějí hrůzu. Děsí vás?
Ne, nemám z nich strach, tohohle se člověk podle mě bát nemusí, já se bojím úplně jiných věcí.
Touha něco po sobě zanechat, aby se o vás mluvilo ještě dlouho, se těm vládcům docela splnila... Máte také touhu zanechat něco pro další generace?
Poselství by podle mě mělo pocházet z vnitřku člověka, a ne z obalu. Byla bych ráda, kdyby k sobě lidé byli vlídnější, aby nebylo tolik hloupých lidí, kteří dělají hloupé věci.
Byla tu řeč také o duchách a nadpřirozenu – věříte v to?
Věřím, že je něco mezi nebem a zemí, a mám k tomu velký respekt. My Češi jsme jeden z nejpohanštějších národů vůbec. Nemáme víru, téměř nejsme věřící, a to je, myslím, naše chyba, protože víra lidem udává mantinely a u silně věřících lidí je méně zla.
Máte s duchy nějaké osobní zkušenosti?
Ne, já věřím na dobro a zlo a na to, že Boží mlýny melou a dobré i zlé se nám vrátí.
