2°C
Máte miminko a je z vás máma. To jsou dost velké životní změny, že?
Nejzásadnější změnou je, že už nejsem jen já, ale jsme my. Žijete život dítěte a vše mu podřizujete. Člověk je vyčerpaný, podrážděný, přecitlivělý, občas ubrečený, ale neuvěřitelně šťastný. Těší se, až konečně dítě usne, a když už tedy spí, chodí ho kontrolovat, jestli dýchá. U toho se přistihne, že se mu po něm vlastně už stýská.
Jak funguje tatínek? Zapojujete ho?
Když to jde, vezme kočár a jede s malou ven, zvládne ale i přebalit a vykoupat, když mu to práce dovolí. A pomáhá vlastně i v noci se slovy: „Mně je prostě blbý spát, když vy jste vzhůru, tak vám poskytnu alespoň psychickou podporu.”
Odkud se znáte?
Poznali jsme se, když jsem pracovala na Primě, měla jsem ho jako hosta v pořadu Miniduel. Pomyslná jiskra přeskočila asi o měsíc později. I když z jeho strany samozřejmě hned!
Miminko bylo plánované?
Bylo. A měli jsme velké štěstí, že se nám povedlo takzvaně na první dobrou. Tatínek je na to samozřejmě náležitě pyšný.
Máte pomyšlení na další děti?
Upřímně? V tuhle chvíli ne, nejdřív se musíme zajet s naší malou, až pak teprve může přijít řeč na druhé dítě. Vzhledem k mému věku by to zajíždění ale nemělo trvat příliš dlouho..
Celý rozhovor s Lucií Šilhánovou si můžete přečíst v novém čísle tištěného Blesku pro ženy!
