2°C
Blanka (Linda Rybová) si začíná uvědomovat, že její současná situace je neudržitelná. Miluje Evžena (Martin Finger), chce být s ním, ale tuší, že rozchod s Luďkem (Vasil Fridrich) nebude jednoduchý. Zná ho, ví, že on jen tak pole nevyklidí. Přesto by ji ani nenapadlo, kam až je Luděk ochoten zajít, aby dokázal, kdo je u nich doma pánem. Seriál Ulice v tomto týdnu znovu otvírá téma domácího násilí.
Luděk si postavením domu za Prahou plní své sny. Snaží se do všeho co nejvíce zapojovat i Blanku, ale ta začíná v poslední době z jejich společných aktivit couvat, byť to Luďkovi zatím na rovinu neřekla. Nechce se jí stěhovat ze současného domova ani být nadále s Luďkem, protože s ním prostě není šťastná. Svůj život si představuje jinak. Ráda by ho sdílela s mužem, kterého opravdu miluje, s Evženem. Ten však jejich vztah podmiňuje Blančiným okamžitým odchodem od Luďka. Podle něj je to snadné, ale Blanka se rozchodu s Luďkem obává nejen kvůli dětem. Ví totiž, co její exmanžel dokáže, když se někdo nechová podle jeho představ. Jenže to, co u nich doma nastane poté, co přece jen sebere odvahu a oznámí mu, že s ním končí, je ještě horší než její nejhorší noční můra. Ani ona samotná po těch letech, co Luďka zná, totiž netuší, čeho všeho je skutečně schopen...
Luděk si nemíní nechat vzít své sny, a už vůbec ne od Blanky. Nehodlá kvůli ní přijít o svou rodinu, o vše, co v poslední době budoval, na čem mu záleží. Svou pozici doma si chce udržet za každou cenu, třeba i sexuálním násilím za zavřenými dveřmi ložnice, které on sám jako násilí nevnímá. Blančino odmítání ho totiž jen ještě více rozvášní. Najednou se mu zatmí před očima a naprosto podlehne svému pudu, aniž by si uvědomil, co se skutečně děje, že právě překračuje všechny meze a Blance bere to nejdůležitější – její důstojnost.
Podle herce Vasila Fridricha patřilo natáčení těchto scén k těm nejnepříjemnějším, které v Ulici zažil. „Náš budoucí děj jsme s Lindou znali dlouho dopředu, navzdory tomu bylo velmi nepříjemné natáčet násilí, kterého se Luděk na Blance dopouštěl. Samozřejmě se na place ve skutečnosti nikomu nic zlého nedělo, přesto na něj nevzpomínám rád. Zanechalo ve mně nesmírně tísnivý pocit. Diváky čeká dramatický děj, který si zaslouží pozornost,“ prozrazuje okolnosti natáčení a popisuje, jak se na roli připravoval: „Abych to mohl zahrát, musel jsem nejprve pochopit Luďkovu vnitřní logiku. Takže můžu říct, že ho chápu, přesto ho nemohu žádným způsobem obhájit. Jeho chování je ve všech směrech za hranou a nepřípustné.“
Bílý kruh bezpečí je nestátní organizace, která již 30 let poskytuje odborné a bezplatné služby obětem kriminality a domácího násilí, pomáhá rovněž svědkům a zachráncům. Důvěryhodnost služeb BKB potvrzuje pomoc obětem latentní (skryté, neoznámené) kriminality. Každá třetí oběť v době, kdy kontaktuje Bílý kruh bezpečí, trestný čin neoznámila. Během 30 let eviduje Bílý kruh bezpečí více než 275 000 kontaktů s klienty, převážně obětmi násilných trestných činů (např. týrání osoby žijící ve společném obydlí, znásilnění, pokus o vraždu, ublížení na zdraví, nebezpečné vyhrožování a nebezpečné pronásledování) a pozůstalými po obětech vražd.
Bílý kruh bezpečí provozuje 13 registrovaných sociálních služeb. Deset poraden s celostátní působností, nonstop Linku pomoci obětem na čísle 116 006 a Intervenční centrum pro osoby ohrožené domácím násilím pro Ostravu, Opavu a Nový Jičín.
Petra Vitoušová, ředitelka
Petra Vitoušová patří mezi zakladatele Bílého kruhu bezpečí, což znamená, že pomáhá obětem tři desítky let. Pracuje přímo v centrále organizace v Praze a vedle manažerské práce stále v rámci své ambulantní i terénní práce přichází do živého kontaktu s obětmi násilné trestné činnosti, s pozůstalými po obětech a s těmi, kteří se stali obětí kriminality v zahraničí. Za ta léta se v naší zemi podařilo výrazně zlepšit postavení poškozených v trestním řízení. Zejména legislativa je v této oblasti na evropské úrovni. Přeje si, aby se mnohem rychleji dostala do práce především všech policistů, státních zástupců a soudců.
5 otázek pro Bílý kruh bezpečí
Jak poznat partnera se sklony k násilnému chování?
Charakteristické jsou především některé povahové rysy. Smířlivý postoj k násilí, potřeba kontroly partnera nebo partnerky, neoprávněná žárlivost, u mužů je to nižší respekt k ženám. Existují však různé typy osob s dispozicí k násilí, proto neočekávejte jednu univerzální definici.
Jaké jsou základní předpoklady zdravého vztahu?
Na obou stranách by partneři měli především disponovat sebeúctou, zdravým sebevědomím, tolerancí a zodpovědností za své chování.
Je možné násilí ve vztahu předcházet?
Pokud se potká submisivní žena vybavená nízkým sebevědomím s partnerem se sklony k násilí, bude patrně dost těžké předejít vztahovému násilí. Myslím, že je třeba nezaměňovat projevy lásky s omezováním sociálních kontaktů a vlastních aktivit. Naopak je třeba komunikovat a dohadovat se o soužití, vycházet si navzájem vstříc. V případě nesouladu stanovit hranice, za které obě strany nepůjdou. Pokud se to nedaří, doporučuji včas vyhledat odbornou pomoc. Například u rodinného poradce, mediátora nebo psychologa.
Co byste poradila někomu, kdo si není jistý, zda lze problémy v jeho vztahu kvalifikovat jako násilí?
Co nejrychleji se poradit s odborníkem. Například tím, že zavolám na Linku 116 006 a promluvím o svých pochybnostech s konzultanty, diskrétně a v čase, který si zvolím sama.
Přinesla pandemie nějaké zásadní změny do vašeho oboru?
Určité změny přinesla, ať už se jedná o přechod do on-line komunikace, například při poskytování krátkodobé podpůrné terapie, nebo o zvýšený počet výjezdů za klienty. Zvýšil se počet volání na linku krizové pomoci, protože ne všichni mají možnost přijít nebo přijet do poraden. V rámci zakázky klientely jsme zaznamenali zvýšené napětí ve vztazích, extrémně bouřlivé reakce na drobné podněty apod. Neřekla bych, že se jedná o zásadní změny, zatím. Čím déle však tento stav nejistoty, omezení a nepředvídatelnosti potrvá, tím zásadnější to změny budou.
