Čtvrtek 29. února 2024
Svátek slaví Horymír, zítra Bedřich
Oblačno 11°C

Dětské seriály za socialismu ovládalo sci-fi a fantasy, proč jsme milovali zrovna tyhle?

25. dubna 2023 | 06:00

Dětský divák je ten nejnáročnější, říká se. Nebo to aspoň tvrdí tvůrci pohádek, kteří vždy napjatě čekají, jestli to jejich dílo uhodilo hřebíček na hlavičku. Děti jsou upřímní kritici, když se jim něco nelíbí, nemažou nikomu med kolem úst – za totality stejně jako dnes. I když dnes jsme všichni možná trochu zhýčkaní. V každém případě byly tu české seriály, které nám z paměti nikdo nevymaže a které přežily dodnes.

Bude to nejspíš tím, že brnkají na strunu fantazie a jejich tvůrci do nich dali něco, co zkrátka funguje v každé době. Humor, lidskost a představivost.

1. Arabela

Když se spojí géniové české filmové tvorby Václav Vorlíček a Miloš Macourek, pak vznikají takové perly, jako je Arabela. Fantazii zde pánové opravdu nekrotili. V říši lidí žila rodina Majerových. A pan Majer jako herec vedlejších rolí při jednom natáčení narazí na zvoneček a ze zvědavosti zazvoní. Tam, kde v pohádkách zvonečkem všechno končí, tady začíná. Díky kouzelnému zvonečku se celá rodina propojí s královstvím, kterému vládne král Hyacint a kde řádí zlý kouzelník druhé kategorie Rumburak. Toho pan Majer zostudí, a tak se kouzelník bude chtít mstít. Kromě Rumburaka rodinu čeká setkání s trpaslíky, Sněhurkou, mluvícím vlkem, ježibabou, a dokonce i se samotným Fantomasem.

První řada má třináct dílů, ke kterým v roce 1993 přibyla druhá řada Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek. Pamatuji se, že jako děti jsme se nemohli dohodnout, jestli bychom raději létající plášť, nebo kouzelný prsten. O létající kufr nebyl takový zájem, ale dneska bych brala i ten.

2. Létající Čestmír

Seriál Létající Čestmír je další skvělé dílo, které milovaly děti za socialismu, a myslím, že je to taková srdcovka, která už si ponechá své místo na pomyslném piedestalu navždy. Létající Čestmír je opět z dílny mistrů Václava Vorlíčka a Miloše Macourka. Chytlavá průvodní píseň v podání Michala Davida se v rádiích hraje dodnes a vykouzlí i dospělým úsměv na rtu při vzpomínce na dětská léta. Kdo jako dítě totiž nechtěl létat nebo na chvíli zkusit, jaké to je v kůži dospělého? Přesně tohle totiž mohl hlavní hrdina Čestmír Trnka. Ten jednou cestou do školy našel kouzelný modrý meteorit, díky němu se dostal na planetu květin a odnesl si s sebou na zem semínka, jež vyrostla do květin, a stačilo si přivonět a kouzlo začalo působit.

Samozřejmě že zápletka musela být a musel se objevit i seriálový záporák, byli jím otec a syn – Bedřich a Oskar Blechovi. Ti se na planetu dostanou také a semínka využívají k podvodům ve svůj prospěch, ale naštěstí v pohádkách na každého jednou dojde. Seriál byl oblíbený nejen dětmi, rádi ho sledovali i dospělí diváci, zkrátka na své si přišla celá rodina.

3. Křeček v noční košili

Do třetice všeho dobrého, co se zrodilo v hlavách Václava Vorlíčka a Miloše Macourka, je seriál Křeček v noční košili. Jak je vidět, v době socialismu se se sci-fi tematikou, a to nejen pro děti, roztrhl pytel a i tady se cestuje v čase. Tentokrát tento přesun probíhá díky noční košili. Začne to v podstatě tím, že si Kája Berka na návštěvu k babičce a dědovi zapomene vzít pyžamo a babička mu půjčí košili po pradědečkovi. Během spánku se Kája přemístí do doby pradědečkovy a ten mu ukazuje všechny svoje objevy a vynálezy. Díky nim si v rodině vysloužil pověst snílka a blázna, ale Kája je stejně jako prababička přesvědčen, že jeho praděd byl génius. Pradědeček mu ve snu prozradí, kam zakopal plány na převratný patent. Jeho starší bratr Radim dá vynálezu moderní kabátek a chce si ho dát patentovat, jenže mu plány ukradne inženýr Křeček. Kája se s pradědečkovou pomocí pustí do boje a je to velmi zábavné a vynalézavé. Mimo jiné se zmenší tak, že se Křečkovi dostane do hlavy a ovládá ho zevnitř. Způsob, jakým tvůrci seriálu pracovali s fantazií, dělá jejich seriály jedinečnými.

4. Návštěvníci

Klasika, kterou nelze nezmínit, protože byla geniálně zpracována. Mládež osmdesátých let – a nejen ta – tímto kultovním seriálem žila a osvojila si mnoho různých hlášek. Seriálová zápletka spočívala v tom, že v daleké budoucnosti hrozí Zemi srážka s meteoritem, která by vymýtila osmdesát procent života na Zemi. Posádka těch nejlepších specialistů vybavená svými nejmodernějšími technologiemi učinila výpravu časem z budoucnosti do roku 1984, kdy podle nich vědec Adam Bernau vymyslel teorii o přenášení kontinentů časem a prostorem. Měli v plánu zachránit jeho deník před požárem v domě. Samozřejmě že všechno se zkomplikovalo a mise nebyla tak jednoduchá, jak si původně posádka představovala. Nakonec dokonce nabyli dojmu, že teorie o přemísťování kontinentů vůbec neexistuje.

Výsledkem expedice je přivezení značného množství exponátů a také dědy Drchlíka, který zjistí, že CML byl instalován nakřivo a poskytoval nesprávné výpočty, tudíž srážka s kometou ve skutečnosti nehrozí. Patnáctidílný seriál napsal Ota Hofman společně s Jindřichem Polákem, režisérem seriálu. Nezaměnitelnou hudbu složil Karel Svoboda, výtvarníkem byl Theodor Pištěk. V roce 2004 se prý diskutovalo o tom, že by se natočilo pokračování nazvané Hlavně nenápadně, ale nakonec prý pro své nákladné zrealizování nikdy nevzniklo. Centrální mozek lidstva nebo legendární amarouny už nám z paměti nikdo nevymaže, ty vznikly díky dvornímu animátorovi Jana Švankmajera Bedřichu Glaserovi.

5. Teta

Na konci osmdesátých let byl v koprodukci s Rakouskem, Německem a Francií natočen seriál Teta, který v mnoha dětských divácích zanechal nesmazatelnou stopu. Byl zase trošku o něčem jiném, malinko strašidelný, mísila se tu romantika s fantazií, a jak je u Juraje Jakubiska, který sedmidílný seriál režíroval, zvykem, byl trochu temný. Příběh vyprávěl o malém chlapci Maxovi, který utekl z cirkusu na tajemný hrad, který obývá vášnivý vědec Henry Frankenstein s několika strašidly – hrabětem Drakulou, bílou paní hraběnkou Alžbětou, sluhou Igorem, vlčím mužem Talbotem, vodníkem Aloisem a s ohnivým mužem Sepem. Henrymu se podaří přivést na svět Alberta, muže s obří silou a geniálním mozkem, který je ovšem trochu děsivého vzezření. Při jeho oživování dojde k výbuchu a poškození hradu. Henry odjíždí do Anglie za tetičkou, se kterou se ovšem mine, neboť ona přijíždí za ním na hrad. S pomocí strašidel ho opravují, musí bojovat s vesničany, kteří jsou naočkovaní nenávistí od žárlivého kováře Hufšmída...

Zápletka je ještě mnohem komplikovanější, ale velmi napínavá a pamatuji se, jak jsme se se sourozenci těšili na každý další díl. Je to skvěle natočeno, a co je nejlepší, je to, že láska zvítězí a v podstatě ji najde úplně každý – od Alberta po ohnivého muže!

Autor: Gabriela Röhrichová, Prostě fenomén