Cítím se jako holčička, řekl devítiletý syn své matce | Pro ženy | Blesk.cz

Cítím se jako holčička, řekl devítiletý syn své matce

6. prosince 2016 | 06:00

Rachel Armstrong se dívala se svým devítiletým synem Samem na talentovou soutěž v televizi, když se tam objevil účastník v ženském oblečení. A Sam pronesl větu, kterou by rodiče asi od svého syna nikdy slyšet nechtěli: "Maminko, já chci být holčička."

Pro mnohé rodiče šok, pro Rachel Armstrong to byla informace, kterou delší dobu už vlastně čekala. Sam byl vždycky trochu jiný než jeho dva bratři. Neměl zájem o stejné hry jako oni a chlapecké hračky ho nikdy příliš nebavily. "Od jeho útlého dětství jsem tušila, že asi nebude vše v pořádku. Nosil na hlavě utěrku, jako kdyby to byly vlasy, a kradl mi boty na podpatku," říká matka. 

Místo lučištníků princezna
Rachel se svými syny. Sam, nyní Zoe, je uprostřed.

Zatímco její další dva synové v hračkářství sahali po lucích a šípech, Sam ihned zabrouzdal do uličky s princeznovskými kostýmy. "Kdyby s tím přišel jiný z kluků, asi bych si pokládala spousty otázek, jak se to mohlo stát, ale u něj mě to moc nepřekvapovalo," popisuje Rachel. 

Před rokem na podzim se rodina dívala na talentovou show v televizi, kde vystupoval účinkující převlečen za ženu. Sam se ptal své mámy, co si o tom myslí. Odpověděla, že záleží vždy na tom, aby se člověk cítil dobře a byl šťastný. "Pak se mě zeptal, jestli někoho takového znám osobně. V tu chvíli mi to bylo jasné," vzpomíná na coming out svého syna. 

Bála se sebevraždy

Zoe ještě jako chlapec nosila paruky.
Rachel se o změnu pohlaví ihned začala zajímat a pročítala si články, které o transgenderu vyšly. Dočetla se, že mnoho lidí kvůli tomu spáchalo sebevraždu, protože nebyli schopni se s tím smířit a báli se reakcí okolí. Toho se nechtěla Rachel dožít, a tak se rozhodla ve všem svého syna podpořit. 

Nakoupila mu dívčí oblečení, navštívila školu, aby tam řekla, že v pondělí už nepřijde Sam, ale přijde Zoe. Naštěstí to všichni vzali v pohodě a nikdo se nad tím příliš nepozastavoval. Právě z volby dívčího jména měla Rachel velký strach. Bála se, co si její syn vybere, nakonec se jí docela ulevilo. "Sama bych dceru Zoe nepojmenovala, ale teď už se mi to líbí," říká.

Otevřená budoucnost
Zoe rok poté, co řekla mamince, že se cítí jako holčička.

Zoe je ale teprve deset let, a tak má před sebou ještě dlouhou cestu. Nyní navštěvuje psychologa, aby posoudil, zda je připravena na to, podstoupit hormonální léčbu, aby z ní udělali skutečně holčičku. Co se týče chirurgického zákroku, to bude jednou záležet na Zoe, zda se pro ni rozhodne, či nikoliv. 

Rachel ví, že to v budoucnu pro ni nebude jednoduché, až bude lidem vysvětlovat, jak se věci mají. Nicméně protože má kolem sebe úžasnou podporu v podobě svých rodičů, všichni věří, že to pevně ustojí.