Po několika letech manželství jsme si řekli, že už je čas na dítě, a začali jsme na něm pracovat. A pak mi jednoho dne zavolala jedna ze známých, že ho viděla v restauraci s jinou ženou. Říkala, že ji zná. Jmenuje se Vlaďka a je to spolupracovnice mého muže. Zhroutil se mi svět.
Seděla jsem, zírala před sebe a říkala si, že to přece nemůže být možné! Vždyť se mezi námi nic nedělo, všechno bylo v pohodě, tedy já jsem o tom aspoň byla až do téhle chvíle přesvědčená. Když jsme se brali, neměli jsme nic, oba jsme akorát dokončili školu a začali pracovat. Vzali jsme si hypotéku a postavili jsme si za ni byt v podkroví, které jsme si koupili od sdružení vlastníků. Právě teď přišla doba, kdy jsme se trochu stabilizovali a mohli si vydechnout – prostě ideální čas na založení rodiny. Zatímco já plánovala miminko, on se poohlédnul po jiné zábavě.