5°C
Karen Dawkins se o svém těhotenství dozvěděla až v osmnáctém týdnu. V tu dobu totiž řešila úplně jiné starosti. Její partner se vyboural na motorce a v nemocnici bojoval o život. Když se dostal z nejhoršího, šla Karen na preventivní vyšetření, kde jí lékař oznámil, že je v 18. týdnu.
Štěstí v neštěstí
Macey s tatínkem
Autor: profimedia.cz
"Vůbec jsem neměla myšlenky na to, že bych mohla být těhotná. Ale bylo to úžasné, měla jsem radost. Navíc můj partner byl v tu chvíli z nejhoršího venku, tak jsem se začala na miminko těšit," říká Karen. Další týdny byly výsledky všech vyšetření a testů v pořádku.
Problém nastal až v 25. týdnu těhotenství. Během kontroly jí sestřička naměřila vysoký tlak, a tak musela okamžitě do nemocnice na další vyšetření. Ta odhalila preeklampsii, při níž přestane fungovat správně placenta, a plod je tak nedostatečně vyživován a nemá pořádný přísun kyslíku. Zvýšení krevního tlaku bylo způsobeno právě snahou těla udržet dítě naživu.
Dny mezi životem a smrtí
Karen si před vyšetřením vůbec nepřipouštěla, že by mohlo jít o něco vážnějšího, myslela si, že absolvuje normální vyšetření a pak ji pošlou domů. Když jí lékaři řekli, že vlastně už od 23. týdnu miminko neroste a nevyvíjí se, vyhrkly jí slzy. Lékaři si zprvu nebyli jisti, jestli dokážou dítě v břiše zachránit. Věděli, že je nutné, aby Karen co nejdříve porodila, ale byl to velký risk.
Konečně váží jako novorozenec
Nebyla na tom vůbec dobře, stejně jako její matka, která ji nemohla ani pochovat. Začaly jí selhávat ledviny a první dva dny nemohla dítě ani nakrmit. Macey tak klesla váha ještě pod půl kilogramu. Jediné štěstí bylo, že zvládala sama dýchat.
Pomalu se ale jak dcera, tak máma začaly zlepšovat. I když si musely projít problémy s krmením, infekcemi a dalšími potížemi. Macey musela zůstat v nemocnici ještě pět měsíců, než ji pustili domů k rodičům. Nyní je jí osm měsíců a váží jen o trochu více než normální donošení jedinci v době porodu. "Dělá stejné pokroky jako ostatní, jen je o trochu menší," říká její maminka.
