Sedm měsíců se Jay se svou partnerkou Caroline těšil na příchod vytouženého potomka, kterým měl být chlapeček. Jenže dva měsíce před porodem začal Jay trpět bolestmi žaludku, které se téměř nedaly vydržet. Po klasickém kolečku u lékařů přišla ta nejhorší zpráva, na kterou se báli jen pomyslet. Jay má rakovinu slinivky břišní.
Pár se samozřejmě snažil nepropadnout smutkům. Jenže tuto snahu jim lékaři o tři týdny později zhatili. Nádor, který tlačí na slinivku, je neoperovatelný. O měsíc později nastoupil Jay na chemoterapii. Zdálo se, že funguje.
Lednový dáreček
V lednu se narodil malý Max a rodina opět zářila štěstím a nadějí. Jenže pouhých pár dnů po narození chlapečka řekli lékaři Jayovi, že rakovina se jeho těla nechce pustit, a naopak se ještě začala šířit dále. "Plakali jsme, ale snažili se být silní. Kvůli miminku to ani jinak nešlo. Byl překrásný, to nás strašně moc nabíjelo energií," říká Caroline.
Aby toho nebylo málo, letos v květnu rodinu postihla další tragédie, když Jayovi zemřela maminka na rakovinu prsu. A jak se jeho stav stále nezlepšoval, rozhodl se v září přerušit radioterapii, aby si mohl ještě užít svého syna v plné síle. Max 9. ledna oslaví svůj rok, ale Jay se bojí, že se toho nedožije. Nyní má strach i z toho, že s ním neoslaví jeho první Vánoce.
Památka na tátu
Ale přál by si, aby jeho syn měl památku na svého tatínka, se kterým prožil báječné Vánoce.
A tak se rodina rozhodla oslavit je už nyní, o více než měsíc dříve. "Konečně jsme měli zase na co se těšit. I když to chvíli vypadalo, že ani těch předčasných se nedožiju. Caroline mi před pár dny musela v noci píchnout zvýšenou dávku morfia, ty bolesti se nedaly vydržet," popisuje Jay.
Proto přichystali doma vše, jako by měli normální vánoční svátky. Jay sám až do svých šestnáctých narozenin nepoznal pravého otce a chtěl, aby toho byl Max ušetřen.
Proto mu předepsal dopisy až do jeho osmnáctých narozenin. Dopisy mu na Vánoce maminka postupně vždy předá. Stejně pro něj má připraveny dárky pro všechny důležité narozeniny.
Zatím si ale užívá všechny otcovské radosti. "Byl u jeho prvních kroků, když se mu klubaly zoubky, dokonce nedávno syn řekl táta. Museli jsme se přinutit, abychom se začali smát a neplakali," říká Caroline.